Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1179. den (17.05.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

neděle 18.05.2025, 00:40

Ruská delegace v Istanbulu údajně formulovala své požadavky na konečné mírové urovnání jako podmínky, které musí Ukrajina splnit, dříve než bude Rusko souhlasit s příměřím. Většina ruských požadavků přitom je v rozporu s mírovým plánem, který navrhl americký prezident Donald Trump. Zdroje obeznámené s ukrajinsko-ruskými rozhovory v Istanbulu z 16. května informovaly agenturu Bloomberg, že ruská delegace požadovala, aby Ukrajina postoupila celou Luhanskou, Doněckou, Záporožskou a Chersonskou oblast a Krym a aby mezinárodní společenství uznalo tyto čtyři oblasti a poloostrov jako ruské území, dříve než Rusko přistoupí na příměří.[1] Ruská delegace údajně také požadovala, aby Ukrajina přijala neutrální status, aby na ukrajinské území nebyly vpuštěny žádné zahraniční jednotky a aby Ukrajina odstoupila od svých požadavků na výplatu ruských válečných reparací. Předseda zahraničního výboru Rady federace Grigorij Karasin 17. května prohlásil, že ruská delegace trvá na požadavcích ruského prezidenta Vladimira Putina z června 2024, včetně stažení ukrajinských sil z celého území uvedených čtyř oblastí a upuštění od snah vstoupit do NATO, dříve než bude Rusko souhlasit s příměřím a mírovými jednáními.[2] Spojené státy v dubnu 2025 údajně předložily Rusku sedmibodový mírový plán, který Moskvě nabízel de iure uznání svrchovanosti Ruska nad okupovaným Krymem a de facto uznání ruské kontroly nad těmi částmi Ukrajiny, které jsou v současné době okupovány ruskými silami.[3] Návrh USA údajně také obsahoval "silnou bezpečnostní záruku" zahrnující skupinu evropských a případně i mimoevropských států jako pravděpodobnou mírovou sílu. Požadavky ruské delegace v Istanbulu tyto aspekty mírového návrhu USA zcela odmítají.

ISW nadále soudí, že cílem války pro Rusko stále je úplná kapitulace Ukrajiny.[4] Rusko přetváří své územní požadavky, které jsou obvykle předmětem jednání o ukončení války, na podmínky příměří.[5] Rusko se snaží předstírat zájem o jednání, ale klade požadavky, které Ukrajina nemůže rozumně přijmout, a nenabízí žádné kompromisy. ISW nadále soudí, že Putin bude pokračovat v odmítání kompromisů, dokud Ukrajina a Západ nebudou schopny změnit jeho teorii vítězství, která předpokládá, že Rusko vyhraje opotřebovávací válku časově neohraničenými plíživými postupy, které Ukrajině zabrání provádět úspěšné, operačně významné protiútoky.[6]

Pokračující zdržování jednání ze strany Ruska podtrhuje jeho neochotu zapojit se do jednání v dobré víře o příměří nebo konečné mírové dohodě. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 17. května prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se mohou setkat pouze v případě, že ruské a ukrajinské delegace dosáhnou blíže nespecifikovaných dohod, a zdůraznil, že všechna jednání by měla probíhat za zavřenými dveřmi.[7] Vágnost Peskovových prohlášení je nejspíše záměrná, aby se dále zdržoval pokrok v rusko-ukrajinských jednáních. Ruský opoziční server Vjorstka 17. května informoval, že podle zdroje blízkého ruské prezidentské administrativě Kreml považuje jednání mezi Putinem a Zelenským za "nemožná", protože Moskva ví, že podmínky, které Ukrajině vnucuje, jsou pro Kyjev nepřijatelné.[8] Jiný zdroj Vjorstky, blízký ruskému ministerstvu zahraničních věcí (MZV), podobně uvedl, že ruští představitelé neplánují jednat o přípravách setkání Putina se Zelenským. Rusko s ještě větším úsilím protahuje mírový proces tím, že Ukrajině stále předkládá ultimáta, která Ukrajina nemůže přijmout. Zdroj blízký prezidentské administrativě, který je citován serverem Vjorstka, dodal, že požadavek Ruska, aby se ukrajinsko-ruské rozhovory konaly bez prostředníka, ukazuje, že Kreml se snaží demonstrovat, že je schopen požadovat od Spojených států omezení vlivu západních partnerů Ukrajiny. Peskovovy komentáře a zpráva Vjorstky jsou v souladu s dlouhodobým hodnocením ISW, že Rusko je nadále odhodláno prodlužovat mírová jednání, aby mohlo pokračovat v postupu na bojišti a vymáhat další ústupky od Západu.[9] Ukrajina naopak neustále prokazuje ochotu ke kompromisu a jednání v dobré víře.

Kremelští představitelé nadále signalizují, že Rusko je připraveno pokračovat nebo dokonce eskalovat válku proti Ukrajině, pokud Ukrajina a Západ nebudou souhlasit s ruskými požadavky na kapitulaci Ukrajiny. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv 17. května na svém anglickojazyčném účtu na síti X napsal, že "všichni nepřátelé Ruska, kteří předkládají ultimáta pro vyjednávání", by si měli uvědomit, že mírová jednání ne vždy vedou k ukončení nepřátelských akcí a že neúspěšná jednání mohou dokonce vést k "ještě strašnější fázi války s novými zbraněmi a účastníky".[10] Medveděvovo prohlášení je jen chabě maskovanou hrozbou možného použití ruských jaderných zbraní, nasazení ruských spojeneckých sil do války nebo dokonce ruských útoků proti Evropě. ISW nadále soudí, že v současné době je velmi nepravděpodobné, že by Kreml použil jaderné zbraně nebo zaútočil na státy NATO.[11] Rusko dalo najevo, že nepřijme žádné podmínky, které by nebyly úplnou kapitulací Ukrajiny, a jakékoli jednání, které by nesplnilo tyto válečné cíle, by pravděpodobně považovalo za "neúspěšné". Hrozba, že Rusko by mohlo pokračovat ve válce proti Ukrajině a dokonce ji eskalovat, pokud nedosáhne svých cílů, odráží prohlášení poradce ruského prezidenta Vladimira Medinského z 16. května, že Rusko je připraveno bojovat tak dlouho, "jak bude třeba".[12] Medveděvova hrozba je součástí ruské kampaně reflexivní kontroly, jejímž cílem je přimět Ukrajinu a Západ, aby přijaly ruské požadavky na kapitulaci Ukrajiny.

Rusko nadále popírá legitimitu současné ukrajinské vlády a pravděpodobně nastavuje podmínky, za kterých odmítne jakoukoli budoucí mírovou dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 17. května prohlásil, že pro Rusko je důležité přesně vědět, kdo z ukrajinské vlády podepíše dokumenty, které mohou vzejít z jakékoli budoucí rusko-ukrajinské dohody.[13] Peskovovy komentáře pravděpodobně jsou součástí dlouhodobé rétoriky Kremlu, která popírá legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a legitimitu všech ukrajinských vlád po roce 2014.[14] Tato rétorická kampaň je součástí snah o stanovení podmínek, za kterých se Rusko bude moci kdykoli v budoucnu z jakékoli mírové dohody vyvázat, a o podpoření opakovaných požadavků Ruska, aby Ukrajina souhlasila se změnou režimu a instalací proruské loutkové vlády.[15] Jakákoli budoucí mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou proto musí obsahovat výslovné uznání legitimity ukrajinské vlády a ukrajinské ústavy ze strany Ruska.

Klíčové poznatky:

* Ruská delegace v Istanbulu údajně formulovala své požadavky na konečné mírové urovnání jako podmínky, které musí Ukrajina splnit, dříve než bude Rusko souhlasit s příměřím. Většina ruských požadavků přitom je v rozporu s mírovým plánem, který navrhl americký prezident Donald Trump.

* Pokračující zdržování jednání ze strany Ruska podtrhuje jeho neochotu zapojit se do jednání v dobré víře o příměří nebo konečné mírové dohodě.

* Kremelští představitelé nadále signalizují, že Rusko je připraveno pokračovat nebo dokonce eskalovat válku proti Ukrajině, pokud Ukrajina a Západ nebudou souhlasit s ruskými požadavky na kapitulaci Ukrajiny.

* Rusko nadále popírá legitimitu současné ukrajinské vlády a pravděpodobně nastavuje podmínky, za kterých odmítne jakoukoli budoucí mírovou dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem.

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly u Lymanu. Ruské síly v poslední době postupovaly u Časového Jaru, Torecka, Pokrovska, Novopavlivky a Kurachova.

Odhadovaná územní kontrola v rusko-ukrajinské válce ke dni 17. května 2025 v 19:30 hodin SELČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW