Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1192. den (30.05.2025)

Ruští představitelé nadále signalizují nekompromisní postoj Kremlu před plánovanými rozhovory v Istanbulu 2. června, což naznačuje, že nadcházející setkání v Istanbulu s velkou pravděpodobností nepřinese podstatné výsledky pro dosažení trvalého míru na Ukrajině. Stálý zástupce Ruska při OSN Vasilij Něbenzja na zasedání Rady bezpečnosti OSN 30. května prohlásil, že Rusko je připraveno bojovat s Ukrajinou tak dlouho, jak bude nutné, a že Ukrajina může buď přijmout mír, pravděpodobně za podmínek Ruska, nebo čelit nevyhnutelné porážce na bojišti.[1] Něbenzja uvedl, že Spojené státy nedávno "otevřely oči" před "základními příčinami" války na Ukrajině, a zopakoval požadavky ruského prezidenta Vladimira Putina, jejichž splněním podmiňuje uzavření příměří - aby Západ přestal Ukrajinu vyzbrojovat a aby Ukrajina zastavila své mobilizační úsilí.[2] Generální ředitel Ruského fondu přímých investic a zvláštní zástupce prezidenta pro zahraniční investice a hospodářskou spolupráci Kirill Dmitrijev v anglickojazyčném příspěvku zveřejněném 30. května na síti X rovněž vyzval k odstranění "základních příčin" konfliktu.[3] Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už dříve označil za základní příčiny války na Ukrajině expanzi NATO na východ po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a údajnou diskriminaci rusky mluvících obyvatel a ruské kultury ze strany ukrajinské vlády.[4] Mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí (MZV) Marija Zacharovová 29. května prohlásila, že ruská delegace na navrhované bilaterální diskusi v Istanbulu 2. června bude "stejná" jako na předchozích jednáních, která se konala v Istanbulu 15. a 16. května.[5] Rusko na jednání v Istanbulu ve dnech 15. a 16. května vyslalo delegaci na nízké úrovni, kterou vedl poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij a kterou dále tvořili náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin, náčelník hlavní správy rozvědky (GRU) ruského generálního štábu Igor Kostykov a náměstek ministra obrany Alexandr Fomin.[6]

Rozhodnutí ruských představitelů zopakovat dlouhodobé požadavky a vyslat na příští schůzku v Istanbulu stejnou delegaci na nízké úrovni naznačuje, že Rusko nadále nemá zájem o jednání vedená v dobré víře. ISW nadále soudí, že Rusko je odhodláno prodlužovat mírová jednání, aby mohlo pokračovat v ofenzivních operacích na Ukrajině a vymoci si další ústupky od Ukrajiny a Západu.[7]

Ruští představitelé získávají významné ústupky ze strany USA a nadále kladou další požadavky na Ukrajinu a Západ. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 30. května prohlásil, že představitelé Kremlu jsou povzbuzeni tím, že administrativa prezidenta Trumpa chápe obavy ruského prezidenta Vladimira Putina z dalšího rozšiřování NATO na východ a že Rusko na tyto své obavy poukázalo už dříve na uzavřených jednáních se Spojenými státy.[8] Peskov uvedl, že postoj USA k dalšímu rozšiřování NATO je pro Rusko "velmi přitažlivý", vzhledem k tomu, že Spojené státy nadále hrají zprostředkovatelskou roli na jednáních o ukončení války.

Američtí představitelé už dříve naznačili ochotu zvážit námitky Ruska proti možnému budoucímu členství Ukrajiny v NATO – dlouhodobý požadavek Ruska, který jeho představitelé často označují za "základní příčinu" války na Ukrajině – výměnou za ústupky Ruska v jiných otázkách.[9] Peskovovo prohlášení naznačuje, že ruští představitelé se domnívají, že Spojené státy podporují požadavek Ruska, aby NATO změnilo svou základní politiku otevřených dveří.[10] Takový závazek by Rusku fakticky udělil právo veta v některých bodech charty NATO, nepřiměřeně by zvýhodnil Rusko v jeho poválečných bezpečnostních pozicích a podkopal by deklarované cíle amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině. Ruští představitelé získávají ústupky USA na jednáních a v potenciálních poválečných bezpečnostních ujednáních, aniž by poskytli jakékoli srovnatelné ústupky, například odstoupení od nároků na neokupovaná ukrajinská území, jako jsou Chersonská a Záporožská oblast.

Klíčové poznatky:

* Ruští představitelé nadále signalizují nekompromisní postoj Kremlu před plánovanými rozhovory v Istanbulu 2. června, což naznačuje, že nadcházející setkání v Istanbulu s velkou pravděpodobností nepřinese podstatné výsledky pro dosažení trvalého míru na Ukrajině.

* Ruští představitelé získávají významné ústupky ze strany USA a nadále kladou další požadavky na Ukrajinu a Západ.

* Ruské síly v poslední době postupovaly u Torecka, Novopavlivky a Kurachova.

Odkazy:

[1] https://russiaun.ru/ru/news/29052025

[2] https://t.me/tass_agency/317525 ; https://isw.pub/UkrWar043025 ; https://isw.pub/UkrWar051025

[3] https://x.com/kadmitriev/status/1928358062370263088

[4] https://isw.pub/UkrWar051225 ; https://isw.pub/UkrWar050425 ; https://isw.pub/UkrWar052624 ; https://isw.pub/UkrWar052024 ; https://isw.pub/UkrWar052624 ; https://isw.pub/UkrWar052824

[5] https://t.me/tass_agency/317415 ; https://isw.pub/UkrWar051525 ; https://isw.pub/UkrWar051625

[6] https://isw.pub/UkrWar051525

[7] https://isw.pub/UkrWar05022025 ; https://isw.pub/UkrWar051325 ; https://isw.pub/UkrWar051725

[8] https://t.me/tass_agency/317491 ; https://www.interfax dot ru/russia/1028707 ; https://tass.ru/politika/24094047

[9] https://isw.pub/UkrWar032225 ; https://isw.pub/UkrWar052825

[10] https://isw.pub/UkrWar051125

● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1191. den (29.05.2025)

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)