Moskva žádá uznání okupovaných ukrajinských regionů za ruské
Ruské memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů, které dnes v Istanbulu předala ruská delegace ukrajinským zástupcům, předpokládá uznání ukrajinského poloostrova Krym a čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko okupuje, za ruská území. Moskva rovněž požaduje mimo jiné omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralitu Ukrajiny nebo zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území. Vyplývá to z textu memoranda, které večer zveřejnila agentura Interfax. Kyjev se zatím nevyjádřil. Moskva podobné požadavky vznášela už dříve, Ukrajina je dlouhodobě odmítala.
pondělí 02.06.2025, 21:16
Část delegace ruských válečných zločinců na 'mírových jednáních' v Istanbulu. Vlevo je její vedoucí Vladimir Medinskij.
Zveřejněný ruský text ve své první části obsahuje 12 bodů, které Moskva označuje za "hlavní parametry konečného urovnání" války na Ukrajině. První z nich žádá mezinárodní uznání Krymu, Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti jako součástí Ruské federace. Požaduje také stažení ukrajinských jednotek z těchto regionů. Rusko, které na Ukrajinu vpadlo 24. února 2022, části těchto území vojensky okupuje, Krym v rozporu s mezinárodním právem anektovalo už v roce 2014.
V dalších bodech Moskva požaduje neutralitu Ukrajiny, jinými slovy zákaz vstupu země do vojenských aliancí nebo zákaz jakékoliv vojenské činnosti třetích států na ukrajinském území. Napadená Ukrajina má velký zájem o členství v NATO, pokládá jej za záruku své budoucí bezpečnosti. Rusko dál požaduje také stanovení maximálního povoleného počtu vojáků v ukrajinské armádě či množství zbraní. Žádá potvrzení statusu Ukrajiny jako nejaderného státu. Dožaduje se zrušení všech sankcí a odmítnutí zavedení nových postihů nebo zřeknutí se "vzájemných" nároků souvisejících se škodami způsobenými při "vojenských akcích". Západ na Moskvu uvalil kvůli její vojenské agresi na Ukrajině řadu hospodářských sankcí.
Moskva dále žádá to, co nazývá zajištěním práv, svobod a zájmů ruského a ruskojazyčného obyvatelstva nebo právní zákaz "oslavování a propagace nacismu a neonacismu". Ukrajina odmítá obvinění z nacismu jako absurdní a popírá diskriminaci rusky mluvících osob. Moskva chce také postupné obnovení diplomatických a hospodářských styků, včetně tranzitu plynu.
Dokument obsahuje požadavky, které Rusko veřejně vznášelo opakovaně. Kyjev ruské podmínky už dříve odmítal jako rovnající se kapitulaci. Ruské podmínky formálně předložené na jednání v Istanbulu podle agentury Reuters ukazují, že Moskva odmítá kompromis ohledně svých dlouhodobých válečných cílů.
Ruští činitelé dříve prohlašovali, že dlouhodobým cílem Moskvy je odstranit takzvané základní příčiny nynějšího konfliktu. Tento termín Moskva obvykle používá k označení kombinace rozsáhlých požadavků, mezi něž patří zamezení vstupu Ukrajiny do NATO nebo masivní územní ústupky Kyjeva.
Konflikt rozpoutalo svým vpádem na Ukrajinu Rusko a jeho prezident Vladimir Putin původně invazi odůvodňoval potřebou "demilitarizovat a denacifikovat" sousední zemi a ochránit ruskojazyčné obyvatelstvo před údajným pronásledováním. Moskva už dříve také žádala, aby Ukrajina stáhla vojáky ze čtyř ukrajinských regionů, které Rusko částečně okupuje a které Moskva na podzim 2022 prohlásila za připojené k Rusku.
Ve druhé části memorandum zmiňuje ve dvou variantách podmínky pro příměří. Varianta první mluví o zahájení úplného stažení ukrajinských vojáků z ruského území včetně ukrajinských regionů, které Moskva v rozporu s mezinárodním právem okupuje a označuje je za ruské. Zmiňuje stažení ukrajinských vojáků do určité vzdálenosti - dohodnuté bojujícími stranami - od hranic s Ruskem.
Druhá varianta je označena jako "balíčkový návrh", který má deset bodů a mimo jiné předpokládá zastavení západní vojenské pomoci Ukrajině včetně poskytování zpravodajských informací Kyjevu. Požaduje "zákaz přesunu" ukrajinských vojenských jednotek s "výjimkou přesunů za účelem stažení" od hranic s Ruskem. Dožaduje se ukončení mobilizace, zahájení demobilizace a zrušení válečného stavu na Ukrajině. Moskva také žádá vyhlášení termínu prezidentských a parlamentních voleb na Ukrajině, které by podle Moskvy měly být nejpozději 100 dní po zrušení válečného stavu.
Zdroj: ČTK
● Turecko chce uspořádat schůzku prezidenta Zelenského a Putina za účasti Trumpa (02.06.2025)
V dalších bodech Moskva požaduje neutralitu Ukrajiny, jinými slovy zákaz vstupu země do vojenských aliancí nebo zákaz jakékoliv vojenské činnosti třetích států na ukrajinském území. Napadená Ukrajina má velký zájem o členství v NATO, pokládá jej za záruku své budoucí bezpečnosti. Rusko dál požaduje také stanovení maximálního povoleného počtu vojáků v ukrajinské armádě či množství zbraní. Žádá potvrzení statusu Ukrajiny jako nejaderného státu. Dožaduje se zrušení všech sankcí a odmítnutí zavedení nových postihů nebo zřeknutí se "vzájemných" nároků souvisejících se škodami způsobenými při "vojenských akcích". Západ na Moskvu uvalil kvůli její vojenské agresi na Ukrajině řadu hospodářských sankcí.
Moskva dále žádá to, co nazývá zajištěním práv, svobod a zájmů ruského a ruskojazyčného obyvatelstva nebo právní zákaz "oslavování a propagace nacismu a neonacismu". Ukrajina odmítá obvinění z nacismu jako absurdní a popírá diskriminaci rusky mluvících osob. Moskva chce také postupné obnovení diplomatických a hospodářských styků, včetně tranzitu plynu.
Dokument obsahuje požadavky, které Rusko veřejně vznášelo opakovaně. Kyjev ruské podmínky už dříve odmítal jako rovnající se kapitulaci. Ruské podmínky formálně předložené na jednání v Istanbulu podle agentury Reuters ukazují, že Moskva odmítá kompromis ohledně svých dlouhodobých válečných cílů.
Ruští činitelé dříve prohlašovali, že dlouhodobým cílem Moskvy je odstranit takzvané základní příčiny nynějšího konfliktu. Tento termín Moskva obvykle používá k označení kombinace rozsáhlých požadavků, mezi něž patří zamezení vstupu Ukrajiny do NATO nebo masivní územní ústupky Kyjeva.
Konflikt rozpoutalo svým vpádem na Ukrajinu Rusko a jeho prezident Vladimir Putin původně invazi odůvodňoval potřebou "demilitarizovat a denacifikovat" sousední zemi a ochránit ruskojazyčné obyvatelstvo před údajným pronásledováním. Moskva už dříve také žádala, aby Ukrajina stáhla vojáky ze čtyř ukrajinských regionů, které Rusko částečně okupuje a které Moskva na podzim 2022 prohlásila za připojené k Rusku.
Ve druhé části memorandum zmiňuje ve dvou variantách podmínky pro příměří. Varianta první mluví o zahájení úplného stažení ukrajinských vojáků z ruského území včetně ukrajinských regionů, které Moskva v rozporu s mezinárodním právem okupuje a označuje je za ruské. Zmiňuje stažení ukrajinských vojáků do určité vzdálenosti - dohodnuté bojujícími stranami - od hranic s Ruskem.
Druhá varianta je označena jako "balíčkový návrh", který má deset bodů a mimo jiné předpokládá zastavení západní vojenské pomoci Ukrajině včetně poskytování zpravodajských informací Kyjevu. Požaduje "zákaz přesunu" ukrajinských vojenských jednotek s "výjimkou přesunů za účelem stažení" od hranic s Ruskem. Dožaduje se ukončení mobilizace, zahájení demobilizace a zrušení válečného stavu na Ukrajině. Moskva také žádá vyhlášení termínu prezidentských a parlamentních voleb na Ukrajině, které by podle Moskvy měly být nejpozději 100 dní po zrušení válečného stavu.
Zdroj: ČTK● Turecko chce uspořádat schůzku prezidenta Zelenského a Putina za účasti Trumpa (02.06.2025)
