Spojenci Ukrajiny na schůzce kontaktní skupiny v Bruselu přislíbili další pomoc, Británie zajistí drony i výcvik vojáků

Úkolem spojenců Ukrajiny je zajistit, aby měly ukrajinské síly vše, co potřebují. Po jednání takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) to dnes uvedl britský ministr obrany John Healey. Ukrajina se už více než tři roky brání ruské agresi a podle Healyeho pokračuje v bojích s obrovským odhodláním a odvahou, a to vše navzdory tomu, že Rusko na zemi útočí více než 300 drony denně.

středa 04.06.2025, 19:05 - aktualizováno v 19:53

Tisková konference po schůzce kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) v Bruselu: zleva ministři obrany Německa, Ukrajiny a Velké Británie Boris Pistorius, Rustem Umerov a John Healey.

"Všichni, co jsme tady, vyzýváme k příměří a chceme mír, [ruský prezident Vladimir] Putin pokračuje ve válce," uvedl Healey na tiskové konferenci po boku německého ministra obrany Borise Pistoriuse a ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. Právě Británie a Německo dnešní schůzku pořádaly. Zatímco loni Britové na Ukrajinu dodali 10.000 dronů, letos jich chtějí dodat 100.000. Rovněž má Británie v plánu o 20 procent navýšit finance na výcvik ukrajinských vojáků.

Se svými přísliby na posílení pomoci Kyjevu přišly podle Healyho dnes během jednání i další země. "Vysíláme tím i vzkaz Rusku, že Ukrajina je silná, má množství přátel a ti při ní stojí," dodal britský ministr obrany. Na úvod jednání Healey rovněž zmínil, že Británie chce nadále podporovat českou muniční iniciativu. Česká republika loni na Ukrajinu dodala zhruba 1,5 milionu kusů velkorážové munice a dodávky budou pokračovat i v letošním roce.

Podle ministra Pistoriuse se na dnešním jednání diskutovala i spolupráce spojenců na nejrůznějších obranných projektech a rovněž i spolupráce s ukrajinským obranným průmyslem. Ministr Umerov se zmínil ještě o dalším možném rozměru budoucí spolupráce. "Naši partneři ze spojeneckých zemí přicházejí s tím, jestli by jim Ukrajinci nepostavili továrny v jejich zemích. Takto vyrobené obranné produkty by pak, dokud potrvá válka, putovaly na Ukrajinu," uvedl ukrajinský ministr. Naopak partnerské firmy by pak rovněž mohly investovat do obranného průmyslu na Ukrajině, ať už jde o výrobu dronů, raket či munice.

Schůzka kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny se uskutečnila den před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO, Českou republiku v Bruselu zastupuje náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.

Ministři obrany by měli na svém čtvrtečním zasedání formálně schválit nové alianční závazky, neboli takzvané cíle výstavby schopností všech spojeneckých zemí. Ty se upravují každé čtyři roky a rozdělují mezi státy úkoly, kterými mají přispět k obraně aliance.

Aby aliance dosáhla nových cílů, je podle šéfa NATO Marka Rutteho jasné, že budou potřebné výrazně vyšší výdaje na obranu. Nynější cíl výdajů na obranu členských zemí aliance jsou dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). To splňuje či překračuje 22 z celkem 32 členů bloku. Mnoho lídrů však namítá, že cíl je vzhledem k hrozbě ze strany Ruska příliš nízký a požaduje pět procent HDP, což preferuje i Rutte. Výdaje odpovídající pěti procentům HDP navrhl americký prezident Donald Trump.

Sám Rutte nedávno nový cíl rozdělil na 3,5 procenta na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností. Česká vláda se zavázala do roku 2030 zvýšit výdaje na tři procenta, hovoří ale i o možném vyšším růstu.

Healey ani Pistorius se na dnešní tiskové konferenci nechtěli ke konkrétním hodnotám vyjadřovat, britský ministr obrany pouze zdůraznil důležitost a urgentnost zvyšování výdajů na obranu. "Navýšili jsme tyto výdaje a budeme v tom pokračovat. Není to jen o tom kolik, ale rovněž i o tom, jak budou finance vynaloženy," řekl Healey.

Podle německého ministra obrany budou diskuse pokračovat na červnovém summitu v Haagu. "Nejde jen o procenta a peníze. Musíme splnit alianční závazky a najít kompromis mezi tím, co je potřebné a co je možné," dodal Pistorius.