Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1198. den (05.06.2025)

Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1198. den (05.06.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

pátek 06.06.2025, 01:45

Ruské síly údajně přicházejí denně v průměru o 1140 vojáků a neúměrně vysokými ztrátami živé síly platí za nepatrné zisky ve vyčerpávajících bojích. Tisková agentura ukrajinského ministerstva obrany ArmyInform 5. června informovala, že podle nejmenovaného představitele NATO dosahují denní ztráty ruské armády v průměru 1140 vojáků, přičemž téměř 975 je zabito v boji (kiled in action - KIA), což je mnohem vyšší počet zabitých, než je obvyklý poměr počtu vojáků zabitých v boji k počtu vojáků raněných v boji (wounded in action - WIA) 1:3.[1] Uvedený představitel NATO poznamenal, že ruské síly od ledna do dubna 2025 ztratily přibližně 160.000 vojáků a že ruské ztráty zůstávají vysoké i přes mírný pokles v květnu 2025 "v důsledku zpomalení tempa bojů". Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny generál Oleksandr Syrskyj 13. května oznámil, že ruská armáda od 1. ledna 2025 přišla přibližně o 177.000 vojáků (což znamená průměrné denní ztráty 1351 vojáků).[2] Tato denní výše ztrát je sice menší, než byla rekordní průměrná denní výše ztrát ruské armády 1523 vojáků zaznamenaná v listopadu 2024, nicméně ruské síly stále vynakládají neúměrně velké množství živé síly vzhledem k jejich marginálním územním ziskům.[3] Zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Pavlo Palisa 4. června uvedl, že Rusko v roce 2024 obsadilo pouze 0,4 procenta celkového území Ukrajiny a v roce 2025 dosud pouze 0,2 procenta, což je v zásadě v souladu s odhadem ISW ohledně postupu Ruska v letech 2024 a 2025.[4] Palisa sdělil, že Rusko ztrácí přibližně 167 vojáků na kilometr čtvereční postupu. ISW nadále hodnotí, že nepřiměřeně velké ztráty živé síly a materiálu, jimiž Rusko platí za marginální územní zisky na bojišti, jsou ve střednědobém horizontu neúnosné a pravděpodobně nepovedou k významným a rychlým ziskům.[5]

Kreml pokračuje ve snahách falešně vykreslovat Rusko jako zemi ochotnou vést jednání v dobré víře o ukončení války na Ukrajině, navzdory opakovanému odmítání Ruska nabídnout jakékoli ústupky. Ruský prezident Vladimir Putin 5. června využil svého prvního telefonátu s papežem Lvem XIV. k falešnému tvrzení, že Ukrajina eskaluje válku, zatímco Rusko má zájem o řešení války na Ukrajině "politickými a diplomatickými prostředky".[6] Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 5. června prohlásil, že Putin poděkoval papeži za ochotu Vatikánu přispět k mírovému řešení války na Ukrajině.[7] Putin ovšem nenavrhl žádné ústupky ze strany Ruska ani nenaznačil, že Kreml slevil z jakýchkoli požadavků, které znamenají úplnou kapitulaci Ukrajiny. Podle prohlášení Kremlu Putin papeži řekl, že jakékoli potenciální řešení musí odstranit "základní příčiny" války, čímž zopakoval dlouhodobou rétoriku Kremlu, která z ruské invaze falešně viní Ukrajinu. Vysocí ruští představitelé tyto "základní příčiny" opakovaně definovali jako údajné porušení závazků NATO nerozšiřovat se na východ a údajné porušování práv rusky mluvících menšin na Ukrajině ze strany Kyjeva.[8] Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv 3. června výslovně prohlásil, že Rusko usiluje o "rychlé vítězství" na Ukrajině a "úplné zničení" ukrajinské vlády, čímž dal najevo, že Kreml nadále nemá zájem o mírová jednání vedená v dobré víře a o brzké ukončení války, které by nebylo v souladu s jeho požadavky.[9] Putinův rozhovor s papežem pravděpodobně je součástí pokračujících snah Kremlu o prodloužení jednání tím, že Rusko falešně vykresluje jako zemi zainteresovanou na smysluplných mírových jednáních, a o zlepšení vyjednávací pozice Ruska dosažením dalších zisků na bojišti.

Spojenci a partneři Ukrajiny ve dnech 4. a 5. června na zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (formát Ramstein) stvrzovali své závazky pokračovat v poskytování vojenské pomoci Kyjevu. Nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans 4. června prohlásil, že Nizozemsko vyčlení balík v hodnotě 400 milionů eur (přibližně 9,9 miliardy korun) na posílení vojenské bezpečnosti Ukrajiny.[10] Balík bude zahrnovat více než 100 plavidel včetně hlídkových člunů, transportních člunů, interceptorů a lodí pro speciální operace, více než 50 námořních dronů, dále zbraňové systémy, senzory, náhradní díly a bude z něj financován výcvik ukrajinských specialistů. Lucemburská ministryně obrany Yuriko Backesová 5. června sdělila, že Lucembursko do konce roku 2025 zvýší vojenskou pomoc Ukrajině o 50 procent.[11] Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov 4. června uvedl, že Belgie oznámila dlouhodobou iniciativu na poskytování roční pomoci ve výši jedné miliardy eur (24,8 miliardy korun) do roku 2029 a že na Ukrajinu převede jednu minolovku.[12] Umerov dále sdělil, že Kanada vyčlenila 45 milionů dolarů (přibližně 979 milionů korun) na drony, vybavení pro elektronický boj (EW), IT řešení a neurčený počet obrněných transportérů Bison a Coyote.[13] Umerov rovněž informoval, že Norsko v roce 2025 poskytne Ukrajině pomoc v hodnotě sedmi miliard dolarů (152,25 miliardy korun), z toho 700 milionů dolarů na drony, se zaměřením na podporu ukrajinského obranného průmyslu (DIB) a 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun) vloží do svěřeneckého fondu NATO na bezpečnostní pomoc a výcvik pro Ukrajinu (NATO Security Assistance and Training for Ukraine - NSATU).[14] Podle Umerova se ke koalici EW připojily Belgie, Švédsko, Itálie, Turecko a Estonsko a švédský ministr obrany Pål Jonson uvedl, že koalici bude předsedat jeho země spolu s Německem.[15] Umerov 5. června také oznámil, že Dánsko, Švédsko, Kanada, Norsko a Island přispějí první částkou 428 milionů eur (přibližně 10,6 miliardy korun) na rozvoj "dánského modelu", který umožní partnerům Ukrajiny nakupovat zbraně vyrobené na Ukrajině pro ukrajinskou armádu, a že partneři Ukrajiny očekávají, že v roce 2025 na "dánský model" přispějí částkou 1,3 miliardy eur (přibližně 32,2 miliardy korun).[16] Umerov dodal, že část finančních prostředků bude pocházet ze zisků ze zmrazených ruských aktiv.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov 5. června oznámil zahájení nové iniciativy pro společnou výrobu ukrajinských zbraní ve státech ramsteinské skupiny s cílem dodávat zbraně ukrajinské armádě a zvýšit průmyslovou kapacitu států ramsteinské skupiny.[17] Umerov oznámil vznik iniciativy dočasně pojmenované "Ramsteinské investice do obranného průmyslu", která ukrajinským společnostem umožní investovat do výroby v partnerských státech ramsteinské skupiny a naopak.[18] Umerov poznamenal, že potřeby ukrajinské armády mají přednost, takže vše, co bude v rámci iniciativy v těchto podnicích vyrobeno, bude po dobu trvání války dostávat ukrajinská armáda.[19] Umerov oznámil, že blíže nespecifikovaná západoevropská společnost začne na Ukrajině vyrábět moderní rakety pro sestřelování dronů Šáhid, že Velká Británie bude společně s Ukrajinou vyrábět lehké víceúčelové rakety (LMM) a odpalovací zařízení, že německý výrobce zbraní Rheinmetall bude na Ukrajině vyrábět obrněná bojová vozidla Lynx a že ukrajinské podniky už vyrábějí munici na základě norských a finských licencí.

Severní Korea během návštěvy tajemníka ruské bezpečnostní rady Sergeje Šojgua v Pchjongjangu dne 4. června znovu potvrdila svou podporu ruskému válečnému úsilí na Ukrajině. Severokorejský diktátor Kim Čong-un během Šojguovy návštěvy potvrdil "bezpodmínečnou podporu" Severní Koreje ruskému válečnému úsilí na Ukrajině a závazek k implementaci bilaterální smlouvy o komplexním strategickém partnerství.[20] ISW bude o tomto setkání a rusko-severokorejské spolupráci dále informovat.

Ruské úřady zakročily proti informační agentuře, která dříve spekulovala o několika změnách ve velení ruské armády. Ruské bezpečnostní zdroje sdělily ruské státní tiskové agentuře TASS, že úřady 5. června zadržely tři zaměstnance státem vlastněné Uralské regionální informační agentury Ura.ru po prohlídce její redakce v Jekatěrinburgu.[21] TASS a ruská státní agentura RBC tvrdily, že vyšetřování může souviset s tím, že Ura.ru údajně přijímala finanční prostředky od organizace označené za zahraničního agenta a že novináři údajně podplatili policistu, aby získali citlivé interní zprávy.[22] Ura.ru v minulých letech informovala o několika změnách ve velení ruských ozbrojených sil ještě před jejich oficiálním oznámením, včetně změn v Leningradském vojenském okruhu (LVO) a Centrálním vojenském okruhu (CVO) během ruské války na Ukrajině.[23]

Klíčové poznatky:

* Ruské síly údajně přicházejí denně v průměru o 1140 vojáků a neúměrně vysokými ztrátami živé síly platí za nepatrné zisky ve vyčerpávajících bojích.

* Kreml pokračuje ve snahách falešně vykreslovat Rusko jako zemi ochotnou vést jednání v dobré víře o ukončení války na Ukrajině, navzdory opakovanému odmítání Ruska nabídnout jakékoli ústupky.

* Spojenci a partneři Ukrajiny ve dnech 4. a 5. června na zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (formát Ramstein) stvrzovali své závazky pokračovat v poskytování vojenské pomoci Kyjevu.

* Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov 5. června oznámil zahájení nové iniciativy pro společnou výrobu ukrajinských zbraní ve státech ramsteinské skupiny s cílem dodávat zbraně ukrajinské armádě a zvýšit průmyslovou kapacitu států ramsteinské skupiny.

* Severní Korea během návštěvy tajemníka ruské bezpečnostní rady Sergeje Šojgua v Pchjongjangu dne 4. června znovu potvrdila svou podporu ruskému válečnému úsilí na Ukrajině.

* Ruské úřady zakročily proti informační agentuře, která dříve spekulovala o několika změnách ve velení ruské armády.

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly u Huljajpole a v západní části Záporožské oblasti. Ruské síly v poslední době postupovaly v severní části Charkivské oblasti a u Kupjanska, Lymanu a Torecka.