Srbský prezident Vučić navštívil Ukrajinu, poprvé od ruské invaze
Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes přicestoval do Oděsy na jihu Ukrajiny, kde se koná regionální summit jihovýchodní Evropy. Za 12 let, co je u moci, je to poprvé, co tento Moskvě nakloněný politik navštívil Ukrajinu. Přístavní město Oděsa na pobřeží Černého moře tento týden čelilo masivnímu útoku ruských dronů a střel.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (vlevo) se na okraj summitu Ukrajiny a zemí jihovýchodní Evropy v Oděse setkal se svým srbským protějškem Aleksandrem Vučičem, pravoslavným pobratimem kremelských vrahů a teroristů.
Na summitu, který hostil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a kterého se zúčastnili představitelé 12 zemí jihovýchodní Evropy, Vučić uvedl, že Srbsko by mohlo Kyjevu pomoci s obnovou válkou zničených regionů Ukrajiny.
Srbský prezident, známý proruskými názory, v projevu ujistil, že Srbsko zůstane věrné mezinárodnímu právu a Chartě OSN a bude nadále podporovat územní celistvost Ukrajiny, uvedl server Ukrajinska pravda. "Dokážu si představit, že Ukrajinci už mají po krk slov o podpoře a pomoci," řekl. Dodal, že Srbsko by chtělo pomoci více prakticky, při obnově "jednoho či dvou měst nebo regionů".
Srbský prezident, známý proruskými názory, v projevu ujistil, že Srbsko zůstane věrné mezinárodnímu právu a Chartě OSN a bude nadále podporovat územní celistvost Ukrajiny, uvedl server Ukrajinska pravda. "Dokážu si představit, že Ukrajinci už mají po krk slov o podpoře a pomoci," řekl. Dodal, že Srbsko by chtělo pomoci více prakticky, při obnově "jednoho či dvou měst nebo regionů".

Jednání summitu Ukrajiny a zemí jihovýchodní Evropy v Oděse: U jednacího stolu sedí zleva první vicepremiér severomakedonské vlády Izet Mexhiti, řecký premiér Kiriakos Mitsotakis, bulharský premiér Rosen Željazkov, rumunský prezident Nicușor Dan, moldavská prezidentka Maia Sanduová, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, černohorský prezident Jakov Milatović, srbský prezident Aleksandar Vučić, chorvatský premiér Andrej Plenković, předsedkyně albánského parlamentu Eliza Spiropaliová, a slovinská vicepremiérka a ministryně zahraničí Tanja Fajonová.
Vučičovo jméno se - na rozdíl od nového rumunského prezidenta či moldavské prezidentky a šéfů bulharské, chorvatské a řecké vlády - neobjevilo pod prohlášením ze summitu, odsuzujícím "brutální agresi Ruska proti Ukrajině", požadujícím stažení ruských sil z ukrajinského území a slibujícím podporu Ukrajině, "dokud bude zapotřebí".
Srbský prezident, který se snaží balancovat mezi Ruskem a Západem, vysvětlil, že jeho rozhodnutí nepodepsat prohlášení odráží snahu Bělehradu udržet dobré vztahy jak s Kyjevem, tak Moskvou. "Ochranou našich [srbských] zájmů částečně chráním ruské i ukrajinské zájmy," řekl srbským novinářům.
Srbský prezident, který se snaží balancovat mezi Ruskem a Západem, vysvětlil, že jeho rozhodnutí nepodepsat prohlášení odráží snahu Bělehradu udržet dobré vztahy jak s Kyjevem, tak Moskvou. "Ochranou našich [srbských] zájmů částečně chráním ruské i ukrajinské zájmy," řekl srbským novinářům.

Účastníci summitu Ukrajiny a zemí jihovýchodní Evropy v Oděse uctili památku padlých ukrajinských vojáků: zleva slovinská vicepremiérka a ministryně zahraničí Tanja Fajonová, předsedkyně albánského parlamentu Eliza Spiropaliová, chorvatský premiér Andrej Plenković, rumunský prezident Nicușor Dan, moldavská prezidentka Maia Sanduová, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, černohorský prezident Jakov Milatović, bulharský premiér Rosen Željazkov, řecký premiér Kiriakos Mitsotakis a první vicepremiér severomakedonské vlády Izet Mexhiti. Piety se k hanbě vlastní i své země nezúčastnil proruský politický eskamotér Aleksandar Vučić, takto srbský prezident.
Srbská prezidentská kancelář avizovala, že Vučičova návštěva Ukrajiny bude jednodenní. Prezident, který udržuje úzké vztahy s ruským vedením, se v květnu zúčastnil oslav konce druhé světové války v Moskvě.
Srbsko pod Vučičovým vedením balancuje mezi svými tradičními vazbami na Rusko a Evropskou unii, o jejíž členství se tato balkánská země uchází. V rusko-ukrajinské válce se označuje za neutrální. Ačkoliv Bělehrad ruskou invazi odsoudil, nepřipojil se k západním sankcím uvaleným na Moskvu za její agresi vůči Ukrajině. Vučić se také nejméně třikrát setkal se Zelenským.
Ruská rozvědka SVR koncem května obvinila Bělehrad z "rány do zad" Rusku jako tradičnímu spojenci, neboť srbské zbrojovky dodávají munici ukrajinské armádě za pomoci prostředníků v podobě členských států NATO, především České republiky.
Stanice N1 hodnotí návštěvu Ukrajiny jako Vučičův vzkaz Západu, že Srbsko si drží odstup od ruské linie. Vučić se 9. května sice zúčastnil vojenské přehlídky na moskevském Rudém náměstí, ale na rozdíl od předchozích let, kdy seděl v blízkosti prezidenta Vladimira Putina, letos dostal místo v posledních řadách. Analytici to označovali za znamení možného ochlazení rusko-srbských vztahů či alespoň snížení významu, který Moskva momentálně Bělehradu přikládá. N1 rovněž připomíná varování, které EU adresovala všem evropským politikům, kteří se moskevské přehlídky hodlali zúčastnit.
Bělehrad uznává Ukrajinu v jejích hranicích z roku 1991 včetně poloostrova Krym, který Rusko v roce 2014 anektovalo. Kyjev naopak odmítl uznat nezávislost Kosova, které Srbsko nadále považuje za svou jižní provincii.
Jediným srbským prezidentem, který navštívil Ukrajinu, byl v roce 2011 Boris Tadić. Předchozí ukrajinský prezident Petro Porošenko navštívil Srbsko v roce 2018.
Hostitel summitu podle ukrajinských médií varoval, že Rusko se chce zmocnit Oděsy ve snaze dostat se až k hranicím s Moldavskem a Rumunskem. Putina může přimět k ukončení války jedině vojenská podpora Ukrajiny a zesílení sankcí, prohlásil ukrajinský prezident.
Zdroj: ČTK
Srbsko pod Vučičovým vedením balancuje mezi svými tradičními vazbami na Rusko a Evropskou unii, o jejíž členství se tato balkánská země uchází. V rusko-ukrajinské válce se označuje za neutrální. Ačkoliv Bělehrad ruskou invazi odsoudil, nepřipojil se k západním sankcím uvaleným na Moskvu za její agresi vůči Ukrajině. Vučić se také nejméně třikrát setkal se Zelenským.
Ruská rozvědka SVR koncem května obvinila Bělehrad z "rány do zad" Rusku jako tradičnímu spojenci, neboť srbské zbrojovky dodávají munici ukrajinské armádě za pomoci prostředníků v podobě členských států NATO, především České republiky.
Stanice N1 hodnotí návštěvu Ukrajiny jako Vučičův vzkaz Západu, že Srbsko si drží odstup od ruské linie. Vučić se 9. května sice zúčastnil vojenské přehlídky na moskevském Rudém náměstí, ale na rozdíl od předchozích let, kdy seděl v blízkosti prezidenta Vladimira Putina, letos dostal místo v posledních řadách. Analytici to označovali za znamení možného ochlazení rusko-srbských vztahů či alespoň snížení významu, který Moskva momentálně Bělehradu přikládá. N1 rovněž připomíná varování, které EU adresovala všem evropským politikům, kteří se moskevské přehlídky hodlali zúčastnit.
Bělehrad uznává Ukrajinu v jejích hranicích z roku 1991 včetně poloostrova Krym, který Rusko v roce 2014 anektovalo. Kyjev naopak odmítl uznat nezávislost Kosova, které Srbsko nadále považuje za svou jižní provincii.
Jediným srbským prezidentem, který navštívil Ukrajinu, byl v roce 2011 Boris Tadić. Předchozí ukrajinský prezident Petro Porošenko navštívil Srbsko v roce 2018.
Hostitel summitu podle ukrajinských médií varoval, že Rusko se chce zmocnit Oděsy ve snaze dostat se až k hranicím s Moldavskem a Rumunskem. Putina může přimět k ukončení války jedině vojenská podpora Ukrajiny a zesílení sankcí, prohlásil ukrajinský prezident.
