Bloomberg: Prezident Pavel vyzval Spojené státy, aby daly Evropě více času na vyzbrojení

Český prezident Petr Pavel vyzval Spojené státy, aby daly Evropě více času a realistické cíle na zajištění bezpečnosti kontinentu a zadržení stále agresivnějšího Ruska. Prezident to řekl v rozhovoru v televizi Bloomberg, který poskytl ve své kanceláři v Praze.
čtvrtek 12.06.2025, 09:28

Český prezident Petr Pavel při natáčení rozhovoru pro televizi Bloomberg ve své kanceláři v Praze 11. června.
Pavel v rozhovoru uvedl, že evropské země nemohou zajistit trvalý mír na Ukrajině bez americké pomoci a že prezident Spojených států Donald Trump má právo požadovat, aby Evropa výrazně zvýšila výdaje na obranu. Ovšem trvalo by roky nahradit některé druhy ochrany, které nyní poskytuje Washington, dodal Pavel.

"Spojené státy se budou snažit přimět Evropany, aby to udělali rychleji," řekl Pavel, který bude Českou republiku zastupovat na summitu Severoatlantické aliance v Haagu ve dnech 24. a 25. června. "Vytvořme dostatečný tlak na Evropany, ale nesnažme se je shodit z útesu," citoval českého prezidenta server Bloomberg.
VIDEO: Rozhovor českého prezidenta Petra Pavla pro televizi Bloomberg
Výzva prezidenta Pavla přichází dva týdny předtím, než se mají vůdci NATO podle očekávání dohodnout, že budou na obranu vynakládat nejméně pět procent hrubého domácího produktu (HDP). To je vítězství právě pro Trumpa, který dlouhodobě tlačí na Evropu, aby více investovala do své bezpečnosti.

Pavel už při nedávné návštěvě Bruselu řekl, že pokud summit NATO dospěje ke společné dohodě o nutnosti zvyšovat výdaje na obranu až k pěti procentům HDP, Česká republika je připravena to podpořit.

Cílem haagského summitu i dalších setkání je udržet zapojení Američanů v oblasti, řekl český prezident v televizi Bloomberg. Vyjádřil optimismus, že se spojenci dohodnou na vyšších vojenských investicích a že Spojené státy budou dodržovat článek 5 paktu NATO o vzájemné obraně.

"Věřím, že je dosažitelné, abychom zůstali jednotní," řekl Pavel. "Evropští spojenci by uvítali mnohem silnější vyjádření toho, že Rusko je a přinejmenším v krátkodobém horizontu bude naší největší bezpečnostní výzvou," dodal v rozhovoru na Bloombergu.

Podle Pavla bude závěrečné prohlášení summitu NATO velmi krátké a pravděpodobně upustí od dřívějších příslibů finanční a vojenské podpory Ukrajině, stejně jako od perspektivy vstupu země do aliance, napsal Bloomberg.

Už na summitu zemí takzvané bukurešťské devítky (B9) a skandinávských zemí, který se konal 2. června v litevské metropoli Vilniusu, prezident Pavel řekl, že spíše než o silná prohlášení summitu NATO půjde o konkrétní rozhodnutí, která by Kyjevu pomohla bránit se ruské agresi.

Rusko, které před více než třemi lety Ukrajinu vojensky napadlo, označuje záměr Kyjeva vstoupit do NATO za jednu ze "základních příčin" války. Kyjev naopak svůj vstup do aliance vnímá jako nejdůležitější záruku před opětovným útokem ze strany Ruska. Některé členské země včetně Spojených států se ale k tomuto kroku stavějí odmítavě. Od začátku ruské invaze se členskými státy aliance staly Švédsko a Finsko.

Pavel v rozhovoru pro televizi Bloomberg vyjádřil zklamání nad neochotou amerického prezidenta jasně označit Rusko za agresora a Ukrajinu za oběť. Pavel dodal, že Evropa potřebuje, aby Spojené státy zvýšily tlak na Kreml prostřednictvím ekonomických sankcí, diplomatické izolace a vojenského odstrašení.

"Jasně vidíme, že Donald Trump nechává otevřené dveře pro budoucí vztahy s Ruskem, především pak ty ekonomické," řekl Pavel. "Mám určité podezření, že plně nechápe, co jsou Rusko a Rusové zač," citoval ho zpravodajský server Bloomberg.

Americký prezident Donald Trump, který se mezi Moskvou a Kyjevem snaží zprostředkovat příměří a mír, při návštěvě německého kancléře Friedricha Merze v Bílém domě minulý týden prohlásil, že zvažuje uvalení sankcí na Rusko i na Ukrajinu, jakmile bude mít pocit, že válka neskončí. Ukrajina už dříve opakovaně souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné příměří.

Rusko dosud plošné zastavení bojů nepodpořilo a přímé vzájemné rozhovory obou zemí v Turecku přinesly jen dohody o výměně zajatců, klid zbraní nepřiblížily. V posledních dnech naopak ruská armáda zesílila dronové a raketové útoky na ukrajinská města včetně Kyjeva, Charkova či Oděsy.

Zdroj: ČTK
● Šéf NATO Rutte vyzývá ke "kvantovému skoku" v obraně a tvrdí, že Rusko může zaútočit do pěti let (09.06.2025)
● NATO schválilo nové závazky, generální tajemník Rutte navrhl dávat na obranu pět procent HDP (05.06.2025)
● Spojenci musejí investovat do protivzdušné obrany a raket, uvedl šéf NATO Rutte (05.06.2025)
● NATO posílí svou odstrašující sílu novými prostředky, řekl Rutte (04.06.2025)
● Prezident Pavel: Pokud bude shoda na výdajích pět procent HDP na obranu, Česká republika to podpoří (21.05.2025)
● Analytici: Zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP znamená 250 miliard korun ročně (08.01.2025)
● Trump chce, aby země NATO na obranu dávaly pět procent HDP, nikoliv dvě (07.01.2025)