Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1204. den (11.06.2025)

Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1204. den (11.06.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

čtvrtek 12.06.2025, 03:00

Americký ministr obrany Pete Hegseth 10. června prohlásil, že Spojené státy mají v úmyslu snížit rozpočet na nákup zbraní pro Ukrajinu v roce 2026.[1] Hegseth nespecifikoval rozsah plánovaných škrtů. Uvedl, že "vyjednané mírové urovnání" je v nejlepším zájmu Ukrajiny, Ruska a Spojených států, ale že "slovo vítězství", stejně jako cesta k vítězství a míru, nejsou jasně definovány.

Snížení vojenské pomoci USA Ukrajině nepovede k trvalému míru na Ukrajině ani nepřiměje ruského prezidenta Vladimira Putina k přehodnocení své teorie vítězství. Putinova teorie vítězství předpokládá, že ruská armáda dokáže udržet pozvolné, plíživé postupy na bojišti déle, než jim v tom ukrajinské síly dokážou bránit a déle, než bude Západ ochoten Ukrajinu podporovat.[2] ISW nadále soudí, že západní vojenská pomoc, zejména ta, kterou mohou rychle a v dostatečném rozsahu poskytnout pouze Spojené státy, je nadále klíčová pro dosažení rozhodujících ukrajinských úspěchů na bojišti a vyvinutí tlaku na Putina, aby přehodnotil svou teorii vítězství.[3] Úspěchy na bojišti, které by změnily Putinovy kalkulace, by Rusko donutily ke konstruktivním jednáním o mírovém řešení války. Snížení americké pomoci Ukrajině by mohlo Rusku poskytnout větší výhody na bojišti a pravděpodobně by Putina povzbudilo k pokračování ve válce a posílilo jeho přesvědčení, že Rusko může Ukrajinu dobýt, což je v rozporu s deklarovaným cílem amerického prezidenta Donalda Trumpa zajistit trvalý mír na Ukrajině.

Kreml pokračuje v útocích na Ukrajinu, přičemž používá rétoriku, která představuje anachronický výklad ukrajinských dějin, popírá existenci nezávislého ukrajinského jazyka a kultury a diskredituje ukrajinskou vládu. Poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij v rozhovoru pro americký list The Wall Street Journal (WSJ) zveřejněném 11. června prohlásil, že válka na Ukrajině je válkou mezi dvěma zeměmi se společným jazykem a kulturou, a přirovnal ji ke "konfliktu mezi dvěma bratry".[4] Medinského prohlášení je v souladu s jinou kremelskou rétorikou, která se snaží vykreslit Ukrajinu jako zemi bez vlastní identity a státnosti nezávislé na Rusku, v čemž se obrážejí válečné cíle Ruska, kterými jsou úplná kapitulace Ukrajiny a nastolení proruské loutkové vlády.[5] Předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin rovněž zopakoval rétorické linie Kremlu, které nepravdivě tvrdí, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je nelegitimní a že legitimní je pouze ukrajinská Nejvyšší rada.[6] Ukrajinská ústava zakazuje vládě uspořádat volby, pokud platí válečný stav, a ukrajinská vláda nemůže válečný stav legálně zrušit, dokud Rusko pokračuje v útoku na Ukrajinu.[7] ISW nadále soudí, že Rusko tyto narativy velmi pravděpodobně šíří proto, aby vytvořilo podmínky pro odstoupení od případných budoucích mírových dohod s Ukrajinou v době, kterou si Rusko samo zvolí, a aby podpořilo svůj dlouhodobý požadavek, že Ukrajina musí přistoupit na změnu režimu a nastolit proruskou zástupnou vládu.[8]

Ruští představitelé se také pokoušejí rétoricky odtrhnout Ukrajinu od jejích západních partnerů a prosazují eskalaci ruských úderných taktik na Ukrajině jako součást širšího úsilí o zastrašení Západu, aby oslabil svou podporu poskytovanou Ukrajině. Poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij 11. června pro deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že je nemožné vést proti Rusku dlouhodobou válku a že v dlouhodobých válkách Rusko své nepřátele vždy poráží, přičemž poukázal na 21letou válku Ruska se Švédskem v 18. století.[9] Medinskij tvrdil, že Rusko bude "nuceno reagovat", pokud "Ukrajina bude i nadále řízena národními zájmy jiných [zemí]". Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v rozhovoru pro kremelskou tiskovou agenturu TASS zveřejněném 9. června prohlásil, že evropské státy jsou hlavní překážkou míru na Ukrajině a že tlačí Ukrajinu k pokračování vojenských operací proti Rusku.[10] Volodin 11. června prohlásil, že vojenská podpora Ukrajiny ze strany Německa je důvodem konfliktu Ruska s Německem.[11] První místopředseda výboru ruské Státní dumy pro obranu Alexej Žuravlev zase vyzval ruské vedení, aby zaútočilo na Ukrajinu druhou balistickou raketou středního doletu Orešnik schopnou nést jadernou hlavici, a naznačil, že k tomu může brzy dojít.[12] Kremelští představitelé pravidelně vyhrožují eskalací konfliktu se Západem a obviňují Západ, že eskaluje válku na Ukrajině poskytováním vojenské pomoci Kyjevu, ve snaze zabránit dalším dodávkám západní pomoci na Ukrajinu, což by jen nahrálo Putinově teorii vítězství.[13]

Ruští představitelé pokračují v šíření protialianční a protizápadní propagandy, neboť Kreml se pravděpodobně nadále snaží připravit ruskou společnost na potenciální budoucí válku proti NATO. Rjabkov v rozhovoru pro agenturu TASS zveřejněném 9. června prohlásil, že rozšíření NATO je "akutním problémem" a "základní příčinou" rozporů mezi Spojenými státy a Ruskem a že bez vyřešení problému NATO nebude možné válku na Ukrajině ukončit.[14] Rjabkov uvedl, že Kreml v prosinci 2021 požadoval od Spojených států a NATO právně závaznou dlouhodobou záruku, že NATO se nebude dále rozšiřovat ani rozmísťovat zbraně dlouhého doletu v blízkosti hranic mezi NATO a Ruskem.[15] Rjabkov zopakoval, že postoj Kremlu v této věci zůstává nezměněný, a vyzval NATO, aby zmenšilo svůj kontingent ve východní Evropě. Mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí (MZV) Marija Zacharovová 11. června zveličovala obranná opatření NATO ve východní Evropě a prohlásila, že generální tajemník NATO Mark Rutte se snaží zastrašit obyvatelstvo zemí NATO tvrzením, že Rusko je pro alianci hrozbou.[16] Ruští představitelé už dlouho používají protizápadní a protialianční rétoriku k ospravedlňování dlouhodobé války proti Ukrajině a upevňování domácí podpory pro ni, jakož i k přípravě ruské veřejnosti na potenciální budoucí konflikt s NATO.[17]

Ukrajinské síly pokračují v úderech na ruské vojenské cíle a podniky vojensko-průmyslového komplexu v ruském týlu. Ukrajinský generální štáb oznámil, že ukrajinské síly v noci z 10. na 11. června provedly dronové útoky na Tambovský závod na výrobu střelného prachu v Kotovsku v Tambovské oblasti, letiště Buturlinovka ve Voroněžské oblasti a muniční sklad podřízený ruské 106. výsadkové divizi (VDV) v Kurské oblasti.[18] Ukrajinský generální štáb a náčelník ukrajinského centra pro boj s dezinformacemi poručík Andrij Kovalenko poznamenal, že Tambovský závod na výrobu střelného prachu, dceřiná společnost ruského státního obranného konglomerátu Rostec, vyrábí střelný prach pro ruční zbraně, dělostřelecké a raketové náboje a také koloxylin (forma nitrocelulózy používaná pro výrobu výbušnin) a je hlavním dodavatelem výbušnin pro ruskou armádu.[19] Geolokalizované záběry zveřejněné 11. června ukazují velký požár a sekundární výbuchy v tambovském závodě a další záběry z ruských zdrojů ukazují drony údajně létající v tomto prostoru.[20] Geolokalizované záběry zveřejněné 11. června ukazují ukrajinský vzdušný úder na ruskou základnu v obci Kulbaki v Kurské oblasti, kde ruské síly údajně skladovaly systémy elektronického boje (EW), rušičky dronů a další elektroniku.[21] Dne 6. června ukrajinský generální štáb oznámil, že ukrajinské síly zasáhly poblíž Kulbak velitelská stanoviště 72. motostřelecké divize (44. armádní sbor [AS], Leningradský vojenský okruh [LVO]), včetně jejího 30. motostřeleckého pluku.[22]

Ukrajina a Rusko si 11. června vyměnily těla vojáků zabitých v boji (KIA) v souladu s dohodami, které byly uzavřeny na rozhovorech v Istanbulu. Ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci oznámil, že ruské úřady vrátily těla 1212 ukrajinských vojáků.[23] Poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij prohlásil, že ukrajinské úřady vrátily těla 27 ruských vojáků.[24] Ruské orgány neopodstatněně obviňují Ukrajinu, že po istanbulských jednáních nevrátila těla zabitých vojáků, a podobné výměny válečných zajatců používají jako zbraň, aby zdiskreditovaly Ukrajinu a odvedly pozornost od zneužívání ukrajinských vojáků ze strany Ruska.[25]

Klíčové poznatky:

* Snížení vojenské pomoci USA Ukrajině nepovede k trvalému míru na Ukrajině ani nepřiměje ruského prezidenta Vladimira Putina k přehodnocení své teorie vítězství.

* Kreml pokračuje v útocích na Ukrajinu, přičemž používá rétoriku, která představuje anachronický výklad ukrajinských dějin, popírá existenci nezávislého ukrajinského jazyka a kultury a diskredituje ukrajinskou vládu.

* Ruští představitelé se také pokoušejí rétoricky odtrhnout Ukrajinu od jejích západních partnerů a prosazují eskalaci ruských úderných taktik na Ukrajině jako součást širšího úsilí o zastrašení Západu, aby oslabil svou podporu poskytovanou Ukrajině.

* Ruští představitelé pokračují v šíření protialianční a protizápadní propagandy, neboť Kreml se pravděpodobně nadále snaží připravit ruskou společnost na potenciální budoucí válku proti NATO.

* Ukrajinské síly pokračují v úderech na ruské vojenské cíle a podniky vojensko-průmyslového komplexu v ruském týlu.

* Ukrajina a Rusko si 11. června vyměnily těla vojáků zabitých v boji (KIA) v souladu s dohodami, které byly uzavřeny na rozhovorech v Istanbulu.

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly u Borové. Ruské síly v poslední době postupovaly u Časového Jaru, Torecka, Pokrovska a Novopavlivky.

Odhadovaná územní kontrola v rusko-ukrajinské válce ke dni 11. června 2025 v 19:30 hodin SELČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW