Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1206. den (13.06.2025)

Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1206. den (13.06.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

pátek 13.06.2025, 23:30

Ruští představitelé vesměs odsoudili izraelské údery proti Íránu z 13. června, zatímco ruský prezident Vladimir Putin nadále nabízel zprostředkování jednání o íránském jaderném programu. Putin 13. června odděleně telefonoval s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.[1] Kreml 13. června oznámil, že Putin odsoudil izraelské údery jako porušení Charty OSN a mezinárodního práva. Putin údajně prohlásil, že Rusko podporuje úsilí o vyřešení situace kolem íránského jaderného programu, a poznamenal, že Rusko už navrhlo iniciativy zaměřené na nalezení "oboustranně přijatelné dohody". Podle Kremlu Putin Netanjahuovi zdůraznil, že je důležité vrátit se k vyjednávacímu procesu a řešit otázky íránského jaderného programu politickými a diplomatickými prostředky. Putin Netanjahuovi údajně řekl, že Rusko je ochotno zprostředkovat rozhovory mezi Íránem a Izraelem.

Izraelské údery proti Íránu odsoudilo také ruské ministerstvo zahraničních věcí (MZV), které prohlásilo, že "nevyprovokované vojenské údery proti suverénnímu členskému státu OSN, jeho občanům, spícím mírovým městům a zařízením jaderné energetické infrastruktury jsou naprosto nepřijatelné".[2] Podle ruského MZV izraelské údery proti Íránu podkopávají a brzdí úsilí o nalezení řešení, které by "odstranilo jakákoli podezření a předsudky týkající se íránské mírové jaderné energie". Ruské MZV obvinilo západní státy z vyprovokování protiíránské "hysterie" v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) s odkazem na rezoluci z 10. června, v níž Spojené státy a skupina zemí E3 (Velká Británie, Německo a Francie) navrhly prohlásit Írán za zemi, která neplní své závazky v oblasti jaderné ochrany.[3] Ruské MZV vydalo pro ruské občany cestovní doporučení pro Izrael a Írán.[4] Ruské velvyslanectví v Íránu vyzvalo ruské občany a "krajany" v Íránu, aby se vyhýbali vojenským zařízením a zdrželi se fotografování nebo natáčení "jakékoli části Íránu", a ruské velvyslanectví v Izraeli vyzvalo Rusy v Izraeli, aby zemi opustili.[5]

Izrael a Západ za údery proti Íránu odsoudili i další představitelé Kremlu a vyslovili se pro politické a diplomatické izraelsko-íránské urovnání.[6] První místopředseda výboru ruské Státní dumy pro obranu Alexej Žuravlev prohlásil, že vazby Ruska s Íránem, včetně vojenských, se mohou v případě potřeby ještě více utužit.[7] Žuravlev prohlásil, že Rusko poskytlo Íránu systémy protivzdušné obrany, a pochválil íránské vojenské technologie včetně těch, které Írán vyvíjí s pomocí Ruska. Žuravlev kritizoval Západ za udržování "globální nespravedlnosti" a nerovnosti a tvrdil, že cílem ruské války na Ukrajině je boj proti této nespravedlnosti.[8]

Růst cen ropy po izraelských úderech proti Íránu může vést ke zvýšení ruských příjmů z jejího prodeje a zlepšit schopnost Ruska udržet své válečné úsilí na Ukrajině. Ceny ropy Brent v termínových obchodech 13. června po izraelských úderech proti Íránu vzrostly o více než pět procent na 74,47 dolarů za barel.[9] Příjmy Ruska z prodeje ropy a plynu v roce 2024 představovaly zhruba 30 procent celkových federálních příjmů, což podtrhuje významnou roli, kterou příjmy z prodeje ropy a plynu hrají při financování ruských vládních výdajů.[10] ISW už dříve usoudil, že stupňující se ekonomická omezení Ruska stále více oslabují jeho schopnost udržet dlouhodobé válečné úsilí na Ukrajině.[11] Rusko možná bude schopno využít náhlého růstu cen ropy k překonání ekonomických problémů a financování vleklé války na Ukrajině za předpokladu, že cena ropy zůstane vysoká (např. nad 60 dolarů za barel). Ruský prezident Vladimir Putin už dříve projevil obavy ze snížení cen ropy a naznačil, že jakékoli snížení cen ropy by mohlo vést k destabilizaci ruské ekonomiky.[12]

Kreml pokračuje v úsilí připravit ruský vojensko-průmyslový komplex na vleklou válku s Ukrajinou a potenciální budoucí válku s NATO. Ruský prezident Vladimir Putin 12. června zahájil kolo vládních jednání o ruském státním programu vyzbrojování na období 2027-2036, které se zaměřilo na modernizaci a zdokonalení ruské protivzdušné obrany, vesmírných, bezpilotních a robotických systémů.[13] Putin prohlásil, že ruské systémy protivzdušné obrany od února 2022 sestřelily více než 80.000 vzdušných cílů, z nichž 7500 podle Putina představovaly operačně-taktické a řízené střely. Putin tvrdil, že téměř všechny tyto rakety byly západní výroby. Válka na Ukrajině podle něho ukázala, že Rusko potřebuje "univerzální systém protivzdušné obrany", který by byl schopen zachytit všechny střely bez ohledu na jejich typ. Putin rovněž prohlásil, že státní program vyzbrojování se musí zaměřit na vývoj a rozšiřování pokročilých digitálních technologií a umělé inteligence (AI) v ruských vojenských systémech a zařízeních a že Rusko musí vyvinout skupinu blíže nespecifikovaných kosmických lodí, aby zvýšilo ruské průzkumné a řídicí schopnosti v reálném čase. Putinova prohlášení o potřebě posílit ruské systémy protivzdušné obrany nejspíše jsou i reakcí na ukrajinskou operaci Pavučina, při níž ukrajinské síly prokázaly schopnost dosáhnout operačního překvapení a vypustit drony proti leteckým základnám v hlubokém týlu Ruska, což poukázalo na neschopnost protivzdušné obrany odrazit v těchto oblastech údery ukrajinských FPV-dronů krátkého doletu.[14]

Není jasné, jak Rusko hodlá toto rozsáhlé modernizační úsilí financovat. Ruský vojensko-průmyslový komplex měl problémy s plněním domácích i zahraničních smluvních závazků ještě předtím, než Západ v roce 2022 uvalil na Rusko sankce v reakci na jeho rozsáhlé invazi na Ukrajinu.[15] Rusko také investuje do modernizace a rozšiřování ruského námořnictva a bude také muset obnovit Černomořskou flotilu (ČMF), která utrpěla značné škody v důsledku ukrajinských úderů.[16] Zvýšené ceny ropy v důsledku izraelských úderů proti Íránu mohou Rusku pomoci některé z těchto úkolů financovat, pokud ceny ropy zůstanou ve středně- až dlouhodobém horizontu vysoké. Kreml pravděpodobně využívá zkušeností získaných ve válce Ruska proti Ukrajině k informování o adaptacích ruské armády a připravuje ruský vojensko-průmyslový komplex na vleklou válku proti Ukrajině a potenciální konfrontaci s NATO.[17]

Rusko 13. června vydalo Ukrajině těla ukrajinských vojáků zabitých v boji (killed in action - KIA). Ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci 13. června oznámil, že Rusko vrátilo 1200 těl ukrajinských občanů, z nichž většinu tvořili vojáci[18].

Klíčové poznatky:

* Ruští představitelé vesměs odsoudili izraelské údery proti Íránu z 13. června, zatímco ruský prezident Vladimir Putin nadále nabízel zprostředkování jednání o íránském jaderném programu.

* Růst cen ropy po izraelských úderech proti Íránu může vést ke zvýšení ruských příjmů z jejího prodeje a zlepšit schopnost Ruska udržet své válečné úsilí na Ukrajině.

* Kreml pokračuje v úsilí připravit ruský vojensko-průmyslový komplex na vleklou válku s Ukrajinou a potenciální budoucí válku s NATO.

* Rusko 13. června vydalo Ukrajině těla ukrajinských vojáků zabitých v boji (killed in action - KIA).

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly u Torecka. Ruské síly v poslední době postupovaly v severní části Sumské oblasti a u Časového Jaru, Pokrovska a Velyké Novosilky.

Odhadovaná územní kontrola v rusko-ukrajinské válce ke dni 13. června 2025 v 19:30 hodin SELČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW