Rusko zakazuje rodinám otevírat rakve s pozůstatky vojáků z Ukrajiny
Ruští činitelé zakazují rodinám vojáků, kteří zemřeli v bojích na Ukrajině, otevírat rakve s pozůstatky jejich blízkých, píše na svých internetových stránkách Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Svědci uvádějí, že pozůstalým za snahy o identifikaci blízkých hrozí i trestní řízení.

Valerija Michajlovová nedávno pohřbila zapečetěnou rakev, která podle ruských činitelů obsahuje ostatky jejího 23letého manžela Maxima zabitého ve válce na Ukrajině. Rodina žijící v Armaviru na jihozápadě Ruska neměla před květnovým pohřbem dovoleno rakev otevřít.
"Vyhrožovali, že proti nám zahájí trestní řízení, pokud rakev otevřeme bez povolení. Prosila jsem je, aby mi ukázali alespoň fotografii jeho těla, abych viděla, jak vypadá. Žádnou neměli. Nedovolili nám udělat testy DNA," uvedla pro RFE/RL Michajlovová. Bez potvrzení rodina nevěří, že skutečně pohřbila Maxima, informace o jeho smrti byly podle ní sporné a úřady jim nevrátily jeho osobní věci.
Podle pozůstalých, očitých svědků i ruských médií je běžné, že úřady od začátku ruské invaze v roce 2022 zakazují otevírat rakve se zabitými vojáky z Ukrajiny. Neuvádějí pro to žádný důvod, jen sdělují pozůstalým, že by takové jednání bylo nezákonné. Ruské právo ale otevírání rakví nezakazuje.
Některé ruské rodiny zase údajně obdržely po pohřbu výzvu, že musejí ostatky vrátit, protože došlo k jejich záměně. V Burjatsku dostala rodina Sergeje K. v roce 2023 rakev a úmrtní list informující o jeho smrti na Ukrajině, jeho pozůstatky následně pohřbila. Několik týdnů potom jim araněný Sergej volal z nemocnice.
Nelze jednoznačně určit, kolik ruských vojáků ve válce na Ukrajině od začátku invaze v únoru 2022 zemřelo. Moskva o svých ztrátách obvykle neinformuje. Ruská služba BBC ve spolupráci s nezávislým serverem Mediazona v květnu uvedla, že na bojišti padlo nejméně 110.608 ruských vojáků, jejichž skon se podařilo nezávisle ověřit. Skutečný počet se ale podle nich může pohybovat mezi 170.000 až 246.000. Nedávná studie Střediska pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) mluví až o 250.000 padlých ruských vojácích.
Zdroj: ČTK
"Vyhrožovali, že proti nám zahájí trestní řízení, pokud rakev otevřeme bez povolení. Prosila jsem je, aby mi ukázali alespoň fotografii jeho těla, abych viděla, jak vypadá. Žádnou neměli. Nedovolili nám udělat testy DNA," uvedla pro RFE/RL Michajlovová. Bez potvrzení rodina nevěří, že skutečně pohřbila Maxima, informace o jeho smrti byly podle ní sporné a úřady jim nevrátily jeho osobní věci.
Podle pozůstalých, očitých svědků i ruských médií je běžné, že úřady od začátku ruské invaze v roce 2022 zakazují otevírat rakve se zabitými vojáky z Ukrajiny. Neuvádějí pro to žádný důvod, jen sdělují pozůstalým, že by takové jednání bylo nezákonné. Ruské právo ale otevírání rakví nezakazuje.
Některé ruské rodiny zase údajně obdržely po pohřbu výzvu, že musejí ostatky vrátit, protože došlo k jejich záměně. V Burjatsku dostala rodina Sergeje K. v roce 2023 rakev a úmrtní list informující o jeho smrti na Ukrajině, jeho pozůstatky následně pohřbila. Několik týdnů potom jim araněný Sergej volal z nemocnice.
Nelze jednoznačně určit, kolik ruských vojáků ve válce na Ukrajině od začátku invaze v únoru 2022 zemřelo. Moskva o svých ztrátách obvykle neinformuje. Ruská služba BBC ve spolupráci s nezávislým serverem Mediazona v květnu uvedla, že na bojišti padlo nejméně 110.608 ruských vojáků, jejichž skon se podařilo nezávisle ověřit. Skutečný počet se ale podle nich může pohybovat mezi 170.000 až 246.000. Nedávná studie Střediska pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) mluví až o 250.000 padlých ruských vojácích.
