Plán obnovy pro Ukrajinu má být postavený především na úvěrech doplněných granty
Plán obnovy pro Ukrajinu by měl být postavený podobně jako Marshallův plán po druhé světové válce na bázi především úvěrů doplněných granty. Na dnešním briefingu v Praze to řekl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O potřebě nového Marshallova plánu pro Ukrajinu mluvil minulý týden na konferenci v Římě i prezident Petr Pavel. Česká republika byla podle Kopečného jednou ze tří zemí zastoupených prezidentem, kromě Pavla to byli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezidentka Moldavska Maia Sanduová.
pondělí 14.07.2025, 10:35
Zmocněnec české vlády pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný na briefingu k mezinárodní konferenci o rekonstrukci Ukrajiny v Praze.
Hlava státu na konferenci mimo jiné uvedla, že základem plánu pro obnovu Ukrajiny musí být globální politická koalice, která spojí členské státy Evropské unie s demokratickými partnery, jako jsou Spojené státy, Británie, Kanada či Japonsko. O prioritách rekonstrukce, zajištění zdrojů a dodávek je podle Pavla nutné rozhodovat centralizovaně, obnova také musí být vedena soukromými investory.
"Mělo by to být postavené podobně jako původní americký rozvojový program pro Německo a Evropu po druhé světové válce na bázi především úvěrů doplňovaných někdy grantovým schématem," uvedl Kopečný. "Doteď německý Marshallův fond funguje s těmi samými penězi, které tam Spojené státy poslaly na konci 40. let. Díky tomu, že se tam neustále vracejí. To by měl být i princip rozvoje a obnovy Ukrajiny," poznamenal.
Pavel v Římě také řekl, že se česká pomoc na Ukrajině zaměřuje především na Dnipropetrovskou a Charkovskou oblast, a to konkrétně například na přístup k čisté vodě nebo na posílení decentralizovaných energetických systémů a zachování základních veřejných služeb ve válečných podmínkách. Česká republika zároveň nedávno stvrdila spolupráci s Tchaj-wanem na podpoře Ukrajiny.
Memorandum podle Kopečného umožňuje spolupráci ve vodohospodářství, zdravotnictví a energetice, svým rozsahem je unikátní. Projekt umožní přístup k pitné vodě 380.000 lidem v Dnipropetrovské oblasti, dodávky tepla a elektřiny pro víc než 100.000 lidí v Charkovské oblasti a zhruba stejnému počtu lidí poskytne zdravotnické služby v Charkovské, Kyjevské a Lvivské oblasti.
Kopečný poznamenal, že podobně Česká republika spolupracovala například s Japonskem, kdy tamní rozvojová agentura financovala dodávky tepelných čerpadel vyráběných v České republice do školek a škol v Dnipropetrovské oblasti.
Na konferenci v Římě šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila vytvoření nového kapitálového fondu, který podpoří Evropská investiční banka, Francie, Německo, Itálie a Polsko. Podle Kopečného ještě není idea definitivně schválena, ale ukazuje na evropskou ambici k pokrytí celé potřeby obnovy Ukrajiny za stovky miliard eur.
Ministerstvo zahraničí v březnu oznámilo, že Česká republika získá z evropského rozpočtu 188 milionů eur (přes 4,6 miliardy korun) na zapojení českých firem do rekonstrukce Ukrajiny ve formě záruk na investiční úvěry a kombinovaných záruk s granty. Česká republika získala podporu z finančních nástrojů Evropské unie na aktivity českých subjektů v zahraničí vůbec poprvé. Konkrétně mají být podpořeny dva programy cílící na projekty v oblasti kritické infrastruktury a na modernizaci šesti vybraných ukrajinských nemocnic.
"Získali jsme od evropských institucí zhruba pět miliard korun na projekty, které chtějí realizovat české firmy, ale je to podmíněno kofinancováním z rozpočtové kapitoly členských států," řekl Kopečný. V případě České republiky se jedná o zhruba miliardu korun. "Podobným mechanismem by to mělo fungovat v celkové rekonstrukci," dodal.
Zdroj: ČTK
● Základem plánu pro obnovu Ukrajiny musí být globální koalice, řekl prezident Pavel (10.07.2025)
"Mělo by to být postavené podobně jako původní americký rozvojový program pro Německo a Evropu po druhé světové válce na bázi především úvěrů doplňovaných někdy grantovým schématem," uvedl Kopečný. "Doteď německý Marshallův fond funguje s těmi samými penězi, které tam Spojené státy poslaly na konci 40. let. Díky tomu, že se tam neustále vracejí. To by měl být i princip rozvoje a obnovy Ukrajiny," poznamenal.
Pavel v Římě také řekl, že se česká pomoc na Ukrajině zaměřuje především na Dnipropetrovskou a Charkovskou oblast, a to konkrétně například na přístup k čisté vodě nebo na posílení decentralizovaných energetických systémů a zachování základních veřejných služeb ve válečných podmínkách. Česká republika zároveň nedávno stvrdila spolupráci s Tchaj-wanem na podpoře Ukrajiny.
Memorandum podle Kopečného umožňuje spolupráci ve vodohospodářství, zdravotnictví a energetice, svým rozsahem je unikátní. Projekt umožní přístup k pitné vodě 380.000 lidem v Dnipropetrovské oblasti, dodávky tepla a elektřiny pro víc než 100.000 lidí v Charkovské oblasti a zhruba stejnému počtu lidí poskytne zdravotnické služby v Charkovské, Kyjevské a Lvivské oblasti.
Kopečný poznamenal, že podobně Česká republika spolupracovala například s Japonskem, kdy tamní rozvojová agentura financovala dodávky tepelných čerpadel vyráběných v České republice do školek a škol v Dnipropetrovské oblasti.
Na konferenci v Římě šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila vytvoření nového kapitálového fondu, který podpoří Evropská investiční banka, Francie, Německo, Itálie a Polsko. Podle Kopečného ještě není idea definitivně schválena, ale ukazuje na evropskou ambici k pokrytí celé potřeby obnovy Ukrajiny za stovky miliard eur.
Ministerstvo zahraničí v březnu oznámilo, že Česká republika získá z evropského rozpočtu 188 milionů eur (přes 4,6 miliardy korun) na zapojení českých firem do rekonstrukce Ukrajiny ve formě záruk na investiční úvěry a kombinovaných záruk s granty. Česká republika získala podporu z finančních nástrojů Evropské unie na aktivity českých subjektů v zahraničí vůbec poprvé. Konkrétně mají být podpořeny dva programy cílící na projekty v oblasti kritické infrastruktury a na modernizaci šesti vybraných ukrajinských nemocnic.
"Získali jsme od evropských institucí zhruba pět miliard korun na projekty, které chtějí realizovat české firmy, ale je to podmíněno kofinancováním z rozpočtové kapitoly členských států," řekl Kopečný. V případě České republiky se jedná o zhruba miliardu korun. "Podobným mechanismem by to mělo fungovat v celkové rekonstrukci," dodal.
Zdroj: ČTK● Základem plánu pro obnovu Ukrajiny musí být globální koalice, řekl prezident Pavel (10.07.2025)
