Válka na Ukrajině v analýze ISW - 263. den (13. listopadu)

CENZOR.CZ █ pondělí 14.11.2022, 07:00

Ukrajina dosáhla důležitého vítězství v kampani, která osvobodila západní část Chersonské oblasti a která vyvrcholila stažením ruských sil dokončeným 11. listopadu. Ruský prezident Vladimir Putin byl odhodlán toto klíčové území udržet, neboť jeho ovládnutí by mu umožnilo obnovit tažení na neokupovanou Ukrajinu z pozic na západním břehu řeky Dněpr. Tato úvaha byla v Putinových kalkulacích pravděpodobně důležitější než symbolická hodnota udržení jediné oblastní metropole, které se jeho síly zmocnily od 24. února 2022. (Rusko už při své invazi v letech 2014-2015 dobylo města Luhansk a Doněck).

Ruské vojenské vozidlo se snaží projet po poškozeném Antonivském mostu u Chersonu.
Tato úvaha byla v Putinových kalkulacích pravděpodobně důležitější než symbolická hodnota udržení jediné oblastní metropole, které se jeho síly zmocnily od 24. února 2022. (Rusko už při své invazi v letech 2014-2015 dobylo města Luhansk a Doněck). Putin nasadil na obranu západní části Chersonské oblasti značný počet ruských sil, včetně mnoha zbývajících elitních výsadkových jednotek, které měla ruská armáda k dispozici. Nasadil také posily vytvořené "částečnou mobilizací" záložníků, kterou nařídil 21. září. Tyto síly se zakopaly a tvrdě bojovaly, aby udržely své pozice, přičemž utrpěly mnoho ztrát. Úspěch Ukrajiny navzdory tomuto ruskému odhodlání a vyčlenění nedostatkových elitních jednotek je v mnoha ohledech ještě působivější než její vítězství v Charkovské oblasti v polovině září.

Úspěch Ukrajiny byl z velké části výsledkem inovativního využití lehkého salvového raketometu HIMARS dodaného Spojenými státy, který narušil ruské zásobovací linie. Přesné rakety HIMARS, které USA poskytly Ukrajině, nejsou vhodné k ničení mostů - jejich hlavice jsou příliš malé a nejsou optimalizované pro takové údery. Ozbrojené síly Ukrajiny (ZSU) vyvinuly taktiku, jak toto omezení obejít, a provedly několik přesných úderů na klíčový Antonivský most a silnici vedoucí po hrázi Kachovské přehrady tak, že rozbily jejich vozovky, čímž je učinily nepoužitelnými, aniž by zničily infrastrukturu mostů (nebo vážně poškodily přehradu). Když se je Rusové snažili opravit, ZSU pokračovaly v úderech na mosty a zaměřovaly se jak na opravárenskou techniku, tak na vozovky, dokud to Rusové nakonec nevzdali. Rusové se pokusili tento nezdar zmírnit stavbou pontonového mostu pod Antonivským mostem, ale ZSU udeřily i proti tomuto plánu a přiměly Rusy, aby upustili i od něj. Rusům nakonec zůstaly jen čluny převážející zásoby, techniku a posily z východního na západní břeh. ZSU zaútočily i na tyto čluny a místa jejich vyloďování, ale systém převozů v žádném případě nemohl stačit k zásobování asi 20.000 příslušníků ruských mechanizovaných jednotek, které se snažily udržet své pozice na západním břehu řeky.

V době, kdy ruský armádní generál Sergej Surovikin převzal 8. října velení ruské invaze na Ukrajinu, bylo jasné, že Rusové nebudou schopni tyto pozice ubránit. Surovikin téměř okamžitě signalizoval svůj záměr stáhnout se ze západní části Chersonské oblasti a pravděpodobně během několika málo týdnů začal připravovat podmínky pro ústup. Není jasné, zda Putin v té době Surovikina zplnomocnil k tomu, aby západní část Chersonské oblasti zcela opustil, nebo zda Surovikin musel nadále pracovat na tom, aby Putina přesvědčil o beznadějnosti jakékoli snahy se tam udržet. Ať už to bylo jakkoli, ruský ministr obrany Sergej Šojgu se 9. listopadu se Surovikinem sešel na zinscenovaném veřejném setkání a nařídil mu, aby se stáhl, což Surovikin neprodleně učinil.

Putin povýšil Surovikina a nechal ho stáhnout se ze západní části Chersonské oblasti pravděpodobně pod podmínkou, že obsadí zbytek Doněcké oblasti s využitím ruských jednotek stažených ze západní části Chersonské oblasti a nově příchozích mobilizovaných vojáků. Tento postřeh, který s nímž přišel ředitel Ukrajinského centra obranných strategií Andrij Zagorodňuk, je nejpravděpodobnějším vysvětlením obnovení intenzity ruských ofenzivních operací nejprve v okolí Bachmutu a poté na jihozápadě v okolí Vuhledaru od 28. října. Tyto ofenzivní snahy jinak nedávají příliš velký operační smysl. Kromě Bachmutu k nim dochází daleko od operačně významných lokalit a navíc začaly v obtížném období, kdy je terén rozbahněný, a s nedostatečně připravenými mobilizovanými vojáky dříve, než ruští velitelé v tomto prostoru shromáždili dostatečnou bojovou sílu pro rozhodující operace. Surovikin pravděpodobně nařídil jejich zahájení ve stanoveném termínu jako upřímný projev své oddanosti Putinovi.

Ruské ofenzivní operace v Doněcké oblasti se v nadcházejících týdnech zintenzivní, protože spolu se silami staženými ze západní části Chersonské oblasti dorazí další mobilizovaní vojáci. Ukrajinské síly se v tomto prostoru ocitnou v těžké situaci a Kyjev sem velmi pravděpodobně bude muset odklonit další jednotky na obranu proti obnoveným ruským ofenzivám. Rusové navzdory obnovenému úsilí pravděpodobně nedosáhnou operačně významných zisků, ačkoli je možné, že by časem mohli s obrovskými náklady dobýt Bachmut. Mobilizovaní ruští vojáci se ukázali jako nedostatečně vycvičení, špatně vybavení a velmi neochotní bojovat. Nepřicházejí v soudržných útvarech, ale jsou převážně po jednotlivcích nebo malých jednotkách posíláni jako náhradníci k jednotkám, které bojují bez odpočinku už devět měsíců, utrpěly zničující ztráty v mužích i technice a samy jsou do značné míry demoralizované.

Ruské síly působící v Doněcké oblasti zahrnují konvenční jednotky ruských pravidelných ozbrojených sil, mobilizované vojáky, žoldnéře Wagnerovy soukromé vojenské společnosti, formace BARS (ruské dobrovolnické zálohy), jednotky domobrany z Doněcké a Luhanské lidové republiky, vojáky čečenských jednotek Ramzana Kadyrova a dobrovolnické prapory. Tento bizarní konglomerát bojových formací bude mít podstatně menší efektivní bojovou sílu než uskupení pravidelných jednotek podobné velikosti. Je krajně nepravděpodobné, že se Surovikinovi podaří z něj ukovat síly schopné vést rozsáhlou útočnou mechanizovanou manévrovou válku, zejména proto, že si ani neudělá čas (nebo mu to nebude umožněno) na vybudování soudržné úderné síly, než ji vrhne do útoku. Tato podivná směsice sil pravděpodobně dosáhne určitých úspěchů čistě díky počtům, ale ukrajinští obránci, pravděpodobně posílení, ji nejspíš během několika příštích měsíců donutí zastavit se nedaleko od jejích výchozích bodů.

Ukrajina také pravděpodobně stáhne bojovou sílu ze západní části Chersonské oblasti a přemístí ji tam, kde bude potřebná pro obranné i protiofenzivní operace. ZSU by se zřejmě mohly pokusit zahnat Rusy přes Dněpr na různých místech, ale je to nepravděpodobné, protože logistika podpory ukrajinských pozic na východním břehu by byla velmi náročná. ZSU proto spíše upevní svou kontrolu nad západním břehem, ponechají zde dost vojáků, aby Rusy odradili od případného pokusu o opětovné překročení řeky, a přesunou své jednotky do jiných míst. Ruská ofenziva v Doněcké oblasti si zřejmě vyžádá, aby ZSU přesměrovaly část sil k obraně v tomto prostoru, ale ZSU pravděpodobně pošlou alespoň část přeskupované bojové síly buď k podpoře probíhající ukrajinské protiofenzivy v Luhanské oblasti, nebo k zahájení další protiofenzivy někde jinde (nebudeme spekulovat, kde by to mohlo být).

Ukrajinské síly pokračovaly v dosahování omezených zisků v Luhanské oblasti a pravděpodobně budou moci dosáhnout dalších zisků, pokud budou posíleny jednotkami ze západní části Chersonské oblasti. Rusové v Luhanské oblasti jistě také posilují své obranné pozice, ale ZSU přesto postupují vpřed a není důvod předpokládat, že špatně vycvičení, špatně vybavení a málo morálně zdatní ruští záložníci budou schopni zastavit postup ukrajinských jednotek povzbuzených svými vítězstvími.

Zastavení nebo delší zpomalení bojových operací v příštích několika měsících je proto velmi nepravděpodobné. Rusové se rozhodně nesnaží vybudovat a posílit obranné pozice na celé linii, ale spíše obnovují ofenzivní operace v Doněcké oblasti. Ukrajinci budou téměř jistě pokračovat v už probíhajících protiofenzivních operacích. Obě strany teď bojují ve velmi rozbahněném terénu a zřejmě nepřestanou bojovat, až zima zmrazí půdu a vzniknou tak příznivější podmínky pro rozsáhlou mechanizovanou manévrovou válku. Je pravděpodobné, že s poklesem teplot se boje spíše zintenzivní, než aby polevily.

Jakýkoli pokus o příměří nebo přerušení bojů by byl v této době jednoznačně výhodnější pro Rusko. Putin by si takové příměří měl ve vlastním zájmu přát. Měl by uznat, že potřebuje dát svým silám čas na zotavení a záložníkům proudícím na bojiště čas na začlenění do svých jednotek, na výcvik a přípravu k vážnému boji. Měl by chtít zabránit Ukrajincům, aby těžili z emocionální vzpruhy po svých nedávných vítězstvích. Skutečnost, že Putin za těchto okolností nadále bičuje své generály k ofenzivám, je tedy z vojenského hlediska závažnou chybou. Nejspíše je důsledkem stejných psychologických faktorů, které Putina vedly k tomu, aby invazi vůbec nařídil, ale stále více také vyplývá z Putinovy potřeby ukázat svou neústupnost zastáncům tvrdé linie, které alespoň na veřejnosti vede majitel Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Je proto nepravděpodobné, že by Putin byl ochoten usilovat o příměří, pokud nebude doprovázeno obrovskými ukrajinskými ústupky nebo ústupky mezinárodního společenství.

Napoleon se proslavil vtipnou poznámkou: "Nikdy nepřerušuj svého nepřítele, když se dopouští chyby. Tento aforismus nebyl nikdy pravdivější - Ukrajina a její podporovatelé by měli využít Putinovy chyby a pokračovat v protiofenzivě za okolností, které jsou pro Kyjev mnohem příznivější než pro Moskvu.

Ukrajina ani po vítězství v západní části Chersonské oblasti v žádném případě neosvobodila minimální území, které je nezbytné pro její budoucí bezpečnost a ekonomické přežití. Město Melitopol a jeho okolí, Záporožská jaderná elektrárna, území na východním břehu dolního toku řeky Dněpr a území v Doněcké a Luhanské oblasti jsou pro Ukrajinu životně důležité, jak Institut pro studium války (ISW) soudil už dříve. Diskuse o budoucnosti Krymu a dalších ukrajinských území nelegálně okupovaných Ruskem po roce 2014 jsou předčasné. Ukrajina ještě musí osvobodit desítky tisíc kilometrů čtverečních území, pokud má být schopna se bránit budoucím ruským útokům a obnovit funkční ekonomiku.

Ukrajinci a Západ musí vynaložit veškeré úsilí, aby umožnili co nejrychlejší osvobození těchto území, a teprve pak se starat o to, co je za nimi. Dynamika je ve válce důležitým faktorem. Ukrajina ji nyní má. Kyjev a jeho partneři ji musí maximálně využít.
Situační mapy bojišť na Ukrajině
Klíčové poznatky:

* Majitel Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin požádal ruskou generální prokuraturu, aby zahájila řízení proti petrohradskému gubernátorovi Alexandru Běglovovi pro velezradu v souvislosti s virálním videem, na němž Wagnerovi žoldáci vraždí jednoho ze svých mužů. Prigožin a ruští nacionalisticky orientovaní vojenští blogeři vraždu údajného zrádce do značné míry podpořili.

* Ruské vojenské uskupení dislokované v Bělorusku nadále vyvolává mezi Bělorusy sociální napětí.

* Ruské zdroje uváděly, že ukrajinské síly pokračují v protiofenzivních operacích na směru Kreminna - Svatove.

* Ukrajinské síly pokračovaly v upevňování kontroly nad pravým břehem Dněpru v Chersonské oblasti. Ukrajinské síly udeřily na ruskou vojenskou základnu v Čaplynce v Chersonské oblasti, 50 kilometrů jižně od Beryslavi na východním břehu Dněpru.

* Ruské síly pokračovaly v ofenzivních operacích na směrech Bachmut, Avdijivka a Vuhledar. Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že ruské síly dobyly Majorsk ležící jihovýchodně od Bachmutu.

* Ruské síly pokračovaly v rutinní nepřímé palbě na obce ležící na frontové linii v Záporožské a Dnipropetrovské oblasti. Ruské síly podnikly útok na Záporoží raketou Iskander.

* Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin nařídil demobilizaci mobilizovaných studentů v Ruskem okupované Luhanské a Doněcké oblasti, pravděpodobně v rámci pokračující snahy o začleňování jednotek proruských separatistů do ruských ozbrojených sil.

* Ruské síly a okupační správy násilně mobilizují muže v Ruskem okupovaném Melitopolu v Záporožské oblasti a nutí je budovat ve městě zákopy a obranná opevnění.

* Ukrajinští představitelé uvedli, že ruské síly se stahují z levého břehu Dněpru a soustřeďují vojáky a techniku v Melitopolu v Záporožské oblasti a Mariupolu v Doněcké oblasti.

* Ruský prezident Vladimir Putin navrhl změnu v návrhu zákona, která by umožnila ruským úředníkům odebírat ruské občanství za šíření "nepravdivých" informací o ruské armádě, za členství v extremistických či nežádoucích organizacích nebo za výzvy k porušování ruské "územní celistvosti".

CENZOR.CZ █
Zdroj: Institute for the Study of War (ISW)