Z Karvine je do Těšyna
štreka kratka v černe volze.
Tu se přyběh rozpočyna
ostravskeho Oněgina,
kery malem skončyl v Olze.

V knajpě děvka v plne zbroji
svadi duel s kavalirem :
"Dopij kafe, bo ti stoji 
facha, kera nas dva spoji.
Zapraskaš mi rudym knirem.

Zazpivaš mi po našymu.
Praviš čymu? Němluv dřysty.
Jak nic z tebe něvyždimu,
možeš bručeť kajsyk v krymu.
Něsmol, Jarek, komunysty."

Ochechuli očy sviti,
do paly mu vali kliny.
Kafař čuje, že je v řyti:
logrem flundru něnasyti,
kapne božkov do sedliny.

Na pyščysko hraje babsku
po našymu, po ostravsku.
Každe čislo jakby IČO
ma sve pevne misto v svazku
nadepsanem: Mirek ! ! !

Na kanape kape frappe,
skapala nam er-ve-ha-pe.
Začnul duel darmoděje:
stary chodnik darmo šlape,
novoruske dumky pěje.