Válka na Ukrajině v analýze ISW - 416. den (15. dubna)

Šéf Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenij Prigožin.

Zprávy některých západních zdrojů o tom, že majitel Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin vyzval Rusko k ukončení války proti Ukrajině, jsou nepřesné. Některé informace západních sdělovacích prostředků o Prigožinově pojednání ze 14. dubna o možné ukrajinské protiofenzivě a dalším vývoji války zasazovaly do nesprávného kontextu rétorické tvrzení, v němž Prigožin použil argumentační trik zvaný argument slaměného panáka, který přisoudil "vnitřním nepřátelům" Ruska hledajícím logické zdůvodnění, proč by Rusko nyní mělo ukončit válku na Ukrajině. Smyslem jeho eseje bylo tento argument napadnout, nikoli jej prosazovat. Prigožin ve skutečnosti vyzval Rusko, aby se odhodlalo k rozhodnému boji, který buď porazí Ukrajinu, nebo povede k dočasné ruské porážce, jež bude katalyzátorem ruského nacionalistického obrození a vytvoří podmínky pro budoucí vítězství. Plné znění Prigožinova eseje s názvem "Pouze čestný boj: Žádné vyjednávání" se v žádném případě nedá interpretovat tak, že by Prigožin obhajoval ukončení ruské invaze na Ukrajinu.

Číst Prigožinova veřejná sdělení není jednoduchý úkol. Mnoho nuancí obsažených v Prigožinově projevu se při překladu z ruštiny do angličtiny ztrácí. Prigožin má svérázný řečnický a písemný styl, který se ve velké míře opírá o sarkasmy pronášené s kamennou tváří, selektivní dvojsmysly, aforismy, vulgarity a ironický slang. Prigožinovy izolované citáty oddělené od plného kontextu jeho vzkazů často ztrácejí svůj původní význam.

Prigožinovo pojednání dezinterpretovali i někteří ruští aktéři v informačním prostoru, což dále odhalilo rozpory mezi některými ruskými vojenskými blogery. Prokremelský zpravodajský agregátor Readovka 15. dubna poznamenal, že některé blíže nespecifikované ruskojazyčné telegramové kanály stejně jako některá západní média pouze zopakovaly Prigožinův argument slaměného panáka spočívající v tom, jak je svůdné se spokojit s vyjednáváním, aniž by se "dál začetly" do Prigožinovy výzvy k dlouhému boji. Readovka podpořila Prigožinův skutečný argument, že "nepříjemnou pravdou" je, že Rusko musí pokračovat v boji, a souhlasila s tím, že jednání o ukončení války by "přineslo více škody než užitku". Bývalý ruský důstojník a horlivý nacionalista Igor Girkin, který je Prigožinovým nepřítelem, se dezinterpretace Prigožinovy eseje chytil (možná záměrně) v rámci jejich pokračujícího blogerského sporu. Girkin se sarkasticky zeptal: "Chápu to správně, že černý klaun [Prigožin] vyzval Ruskou federaci, aby odmítla polovinu Doněcké lidové republiky a třetinu Záporožské oblasti...?" Girkin také naznačil, že by ruští prokurátoři měli Prigožina za jeho esej vyšetřovat, nejspíše kvůli diskreditaci ruské "speciální vojenské operace", vzhledem k tomu, že zmíněný argument slaměného panáka hlásá, že by si Rusko mělo na Ukrajině jednoduše ponechat pouze území, která v současnosti okupuje. Prigožinova esej může i nadále podněcovat debatu podél existujících příkopů v ruském informačním prostoru, kde Prigožinovi příznivci a konkurenti mohou využívat selektivního čtení eseje k tomu, aby Prigožina buď chválili, nebo očerňovali a zároveň prosazovali své vlastní argumenty.

Ruský informační prostor se vyrovnává s demografickými změnami v Rusku způsobem, který naznačuje, že na domácí scéně budou i nadále rezonovat nacionalistické ideologie jakožto opora války na Ukrajině. Ruský deník RBC 13. dubna informoval, že podle studie zveřejněné ruskou Novou ekonomickou asociací by zvýšení počtu migrantů z 390.000 na 1,1 milionu ročně pomohlo stabilizovat ruskou populaci, která se početně zmenšuje vinou úrovně porodnosti a průměrné délky života i odlivu obyvatelstva. Na studii reagoval poslanec moskevské dumy Andrej Medveděv, jenž obvinil "lobbisty", že obhajují nekontrolovanou migraci ze Střední Asie, která podle Medveděva přinese do Ruska více násilí a extremismu s velkými sociálními a ekonomickými náklady. Medveděv místo toho vyzval k přijetí nového zákona o repatriaci etnických Rusů z celého světa s cílem stabilizovat demografické změny a zachránit etnické Rusy před "rusofobií" v zahraničí. Místopředseda ruské Státní dumy pro otázky obrany Dmitrij Kuzněcov 15. dubna v souvislosti s tím informoval, že Voroněžská oblast může zahájit pilotní program sociální integrace uprchlíků, a poznamenal, že tento program je určen pro proruské uprchlíky, kteří odešli z Ukrajiny do Ruska. Kuzněcovův návrh zákona vyzdvihuje stejnou odrůdu zatvrzelého nacionalismu, jakou prosazuje Medveděv, a snaží se udržet a kodifikovat pocit výjimečnosti Rusů na úkor všech etnických menšin. Válka na Ukrajině v Rusku má a bude mít značné populační a demografické dopady. Tyto dopady ponechají otevřené dveře pro pokračující používání nacionalistické rétoriky jako zbraně, protože válka nadále posiluje nejzarytější xenofobní (a hlasité) frakce ruské společnosti.

Strana Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina má v úmyslu získávat ruské vojáky, kteří sloužili na Ukrajině, na kandidátky pro volby v letech 2023 a 2024, pravděpodobně ve snaze etablovat se jako jednoznačně proválečná strana v Rusku. Šéf ústředního výkonného výboru Jednotného Ruska Alexandr Siďakin 14. dubna oznámil, že Mladá garda Jednotného Ruska (mládežnické křídlo strany) zahájila vzdělávací kurs zaměřený na účast v primárkách pro ruské vojáky a dobrovolníky, kteří bojovali v ruské "speciální vojenské operaci" na Ukrajině. Siďakin údajně uvedl, že vojáci a dobrovolníci budou na kandidátních listinách Jednotného Ruska pro nadcházející regionální volby v září 2023. Strana Jednotné Rusko v současné době až do 27. dubna nominuje kandidáty do primárek, které se budou konat od 22. do 28. května. Předseda Mladé gardy Jednotného Ruska Anton Děmidov 14. dubna údajně prohlásil, že ruští vojáci a dobrovolníci se stanou hlavními řečníky strany během prezidentských voleb v Rusku v roce 2024.

Verbování vojáků jako politických kandidátů v době války je typické pro společnost, která pořádá volby bez ohledu na jejich spravedlivost a význam. Kreml však pravděpodobně hodlá rekrutovat vojáky jako kandidáty ve větší míře, než je obvyklé i pro zemi v době války. Kreml se snaží, aby v nadcházejících volbách byli veřejnou tváří strany Jednotné Rusko kandidáti, kteří sloužili na Ukrajině, zřejmě proto, aby získal podporu voličů z rodin vojáků a aby se Jednotné Rusko stalo jednoznačnou politickou stranou pro proválečné hnutí. Potenciální "militarizace" strany Jednotné Rusko pravděpodobně nepředznamenává snahu Kremlu o eskalaci války na Ukrajině. O kooptaci vojáků Kreml usiluje nejspíše z toho důvodu, že chce podpořit své pokračující snahy o zajištění přízně proválečně orientované ruské ultranacionalistické komunity, aniž by splnil její extrémní požadavky.

Klíčové poznatky:

● Zprávy některých západních zdrojů o tom, že šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin vyzval Rusko k ukončení války proti Ukrajině, jsou nepřesné.
● Prigožinovo pojednání dezinterpretovali i někteří ruští aktéři v informačním prostoru, což dále odhalilo rozpory mezi některými ruskými vojenskými blogery.
● Ruský informační prostor se vyrovnává s demografickými změnami v Rusku způsobem, který naznačuje, že na domácí scéně budou i nadále rezonovat nacionalistické ideologie jakožto opora války na Ukrajině.
● Strana Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina oznámila, že má v úmyslu získávat ruské vojáky, kteří sloužili na Ukrajině, na kandidátky pro volby v letech 2023 a 2024, pravděpodobně ve snaze etablovat se jako jednoznačně proválečná strana v Rusku.
● Ruské síly provedly omezené pozemní útoky u Kreminné a možná se připravují na obranu území ve směru na Kupjansk.
● Ruské síly pokračovaly v ofenzivních operacích v okolí Bachmutu a podél frontové linie Avdijivka - Doněck.
● Ruské síly pokračovaly v obranných operacích na jihu Ukrajiny.
● Ruský opoziční zpravodajský zdroj informoval, že šéf samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) Leonid Pasečnik 14. dubna podepsal dekret, který povoluje jarní a podzimní odvody v okupované Luhanské oblasti.
● Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) se zřejmě podílí na opatřeních zaměřených na nezákonné a partyzánské aktivity ukrajinské mládeže na okupovaných územích.