Válka na Ukrajině v analýze ISW - 419. den (18. dubna)

CENZOR.CZ █ středa 19.04.2023, 07:00

Válečný zločinec Vladimir Putin, takto prezident Ruské federace, při údajné návštěvě velení armádního uskupení "Dněpr" v Chersonské oblasti dne 18. dubna.
Ruský prezident Vladimir Putin se během své návštěvy okupované Chersonské a Luhanské oblasti nadále prezentoval jako válečný vůdce před očekávanou ukrajinskou protiofenzivou. Kreml 18. dubna oznámil, že Putin navštívil velitelství ruské skupiny vojsk Dněpr v Chersonské oblasti a velitelství Národní gardy Vostok v okupované Luhanské oblasti. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tvrdil, že Putin okupovaná území navštívil 17. dubna. Putin však v jednom z videí říká, že se "blíží pravoslavné velikonoční svátky", což naznačuje, že jeho návštěva se uskutečnila před 16. dubnem. Kreml později video sestříhal a Putinův výrok o blížících se pravoslavných Velikonocích vyřadil. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil 18. dubna frontu u Avdijivky a je možné, že Kreml zveřejnil záběry Putinovy návštěvy záměrně, aby v informačním prostoru zastínil návštěvu Zelenského. Jak ISW už informoval, ruští vojenští blogeři kritizují ruské představitele za to, že nejezdí na frontu jako Zelenskyj, a Putin předtím 19. března navštívil okupovaný Mariupol, aby vylepšil své vystupování v roli válečného vůdce. Ruští okupační činitelé a vojenští blogeři Putinovu návštěvu oslavovali a tvrdili, že posílil morálku ruských vojáků připravujících se na odražení ukrajinských protiútoků. Geolokační záběry ukazují, že Putin navštívil Arabatskou kosu v jihozápadní Chersonské oblasti - nejméně 130 kilometrů od nejbližší frontové linie.

Cílem Putinovy návštěvy zřejmě také bylo veřejně identifikovat potenciální obětní beránky před plánovanými ukrajinskými protiútoky. Putin přijal informace o situaci na chersonské a záporožské frontové linii od velitele ruských vzdušných výsadkových sil (VDV) generálplukovníka Michaila Teplinského, velitele Dněperského uskupení vojsk generálplukovníka Olega Makareviče a dalších nejmenovaných vojenských velitelů. Putin se rovněž setkal s generálplukovníkem Alexandrem Lapinem a dalšími nejmenovanými vysoce postavenými důstojníky, aby s nimi projednal situaci na luhanské frontové linii. Putin pravděpodobně záměrně vyčlenil Teplinského a Makareviče jako velitele odpovědné za jižní Ukrajinu a Lapina jako velitele dohlížejícího na luhanský směr. Putin, kremelské zdroje a vojenští blogeři stále častěji diskutují o vyhlídkách na ukrajinskou protiofenzivu a je pravděpodobné, že Kreml pod hrozbou této protiofenzivy připravuje domácí informační prostor buď na vojenské neúspěchy, nebo i na porážku.

Putinova demonstrativní setkání s Teplinským, Makarevičem a Lapinem pravděpodobně potvrzují další změnu ve vojenském velení a možná i v kruhu Putinových nejbližších kremelských spolupracovníků. Jeden vojenský bloger spřízněný s Kremlem si povšiml, že náčelník ruského generálního štábu armádní generál Valerij Gerasimov a ministr obrany Sergej Šojgu se Putinových schůzek na okupované Ukrajině nezúčastnili. Tento bloger tvrdil, že Teplinskij a Lapin, kteří údajně dříve byli postaveni mimo službu - se vrátili do ruského vojenského velení pravděpodobně proti vůli Gerasimova a Šojgua. Ruské zdroje už dříve tvrdily, že Kreml 13. ledna nahradil ve funkci velitele VDV Teplinského, který údajně má dobré vztahy s Wagnerovou skupinou, Makarevičem. Stalo se tak zřejmě poté, co ruské MO a Gerasimov získali zpět Putinovu přízeň v souvislosti s neúspěšnou ruskou zimně-jarní ofenzivní operací na Donbasu. Schůzka potvrzuje dřívější narážky šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina týkající se opětovného jmenování Teplinského do vysoké velitelské funkce. ISW už dříve usoudil, že potvrzený návrat Teplinského do nejvyššího velení naznačuje, že Kreml se pravděpodobně snaží spolupracovat s Wagnerovou skupinou na dosažení přesvědčivého vítězství v Bachmutu. Toto potvrzení může dále naznačovat, že Prigožin alespoň částečně získal Putinovu přízeň tím, že přebil Gerasimovovu a Šojguovu snahu eliminovat wagnerovce v Bachmutu.

Putin se možná snaží vyvážit vliv Wagnerovy skupiny tím, že znovu jmenuje Lapina velitelem luhanského sektoru fronty. Zmíněný vojenský bloger spřízněný s Kremlem tvrdil, že Lapin převzal roli velitele formace Národní gardy Vostok, a poznamenal, že setkání Putina s Lapinem potvrzuje Lapinův návrat na frontu. Prigožin a čečenský vůdce Ramzan Kadyrov vedli úspěšnou kampaň za odvolání Lapina z funkce velitele "centrální" skupiny ruských sil, pravděpodobně kvůli osobním sporům během ofenzivních operací na směru Severodoněck - Lysyčansk a v Luhanské oblasti v létě 2022. Bloger spekuloval, že Putin znovu jmenoval Lapina do vysoké funkce, aby posílil velení v oblasti nebo aby Putinovi pomohl vyhnout se konfliktům s ruským ministerstvem obrany.

Vybraní členové "Klubu rozhněvaných vlastenců" se vyslovují pro revoluci v Rusku, pokud Kreml válku zamrazí nebo bude usilovat o mírová jednání s Ukrajinou a Západem. Samozvaný bývalý "lidový gubernátor Doněcké oblasti" Pavel Gubarev definoval "Klub rozhněvaných vlastenců" jako "potenciálně revoluční sílu", která zabrání "zradě", pokud se vláda rozhodne zamrazit současné frontové linie na Ukrajině. Gubarev také poznamenal, že Rusko nemůže vyhrát válku bez revoluce - ať už začne ve vládě, nebo ve společnosti - protože oligarchové, agenti, etnické mafie a nacionalističtí separatisté nedovolí reformu společensko-ekonomických institucí, které by podpořily válečné úsilí. Bývalý ruský důstojník a horlivý nacionalista Igor Girkin poznamenal, že Gubarevův názor nepředstavuje kolektivní vizi "Klubu rozhněvaných vlastenců", a poznamenal, že jakákoli revoluce začíná "převratem shora", nad nímž on ani ostatní členové skupiny nemají kontrolu, protože nemají vazby na Kreml.

Oficiální telegramový účet "Klubu rozhněvaných vlastenců" rozšířil prognózu týkající se možných politických změn v Kremlu v důsledku ukrajinské protiofenzivy, což může znamenat, že tato skupina má obavy o další průběh války. Skupina rozšířila příspěvek vůdce ruského hnutí "Občanská solidarita" Georgije Fjodorova, který uvedl, že politická situace v Rusku do značné míry závisí na situaci na frontě. Fjodorov usoudil, že nedávné prohlášení majitele Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina o ukončení "speciální vojenské operace" je začátkem kampaně za zmrazení války na Ukrajině.

Fjodorov uvedl, že pokud se Rusům podaří během léta porazit ukrajinské protiofenzivní operace, pak ruský prezident Vladimir Putin může válku zmrazit, aby se vyhnul vyhlášení mobilizace před prezidentskými volbami v roce 2024. Fjodorov prohlásil, že Rusko bude pravděpodobně prezentovat potlačenou ukrajinskou protiofenzivu jako vítězství a nejspíše zintenzivní nábor dobrovolníků, aby vygenerovalo dostatek smluvních vojáků k udržení stávajících frontových linií. Fjodorov tvrdil, že Kreml bude pokračovat v zesilování cenzury a represí a v případě neúspěšných [ukrajinských] protiofenzivních operací nebude vyměňovat úředníky v Kremlu ani ve vojenském velení. Pokud ale budou Ukrajinci úspěšní, pak politická situace v Kremlu podle Fjodorova povede k prohloubení konfliktu mezi různými frakcemi bojujícími o vliv a Kreml sáhne k personálním změnám. Fjodorov tvrdil, že navzdory možné mobilizaci a rozvratu ve společnosti a v Kremlu je Putinův systém schopen eliminovat všechny hrozby "spojené s převzetím moci". Fjodorov poznamenal, že nejnepravděpodobnějším scénářem je brzký rozpad Putinova mocenského systému, nicméně poznamenal, že se na takový scénář mohou připravovat různé figury z finanční, regionální a průmyslové sféry.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu a čínský ministr obrany Li Šang-fu se 18. dubna setkali v Moskvě, aby jednali o blíže nespecifikovaném strategickém partnerství a vojenské spolupráci. Šojgu prohlásil, že vzájemné rusko-čínské úsilí směřuje ke stabilizaci a omezení konfliktů a že oba státy velmi oceňují prohlubující se vojenskou spolupráci. Šojgu rovněž řekl, že Rusko a Čína mohou prohloubit své partnerství tím, že se budou navzájem pevně podporovat v otázkách národní bezpečnosti. Li uvedl, že jeho první návštěva Ruska ve funkci ministra obrany demonstruje odhodlání posílit spolupráci mezi ruskou armádou a Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou. Výroky Šojgua a Li Šang-fua se do značné míry shodovaly s výroky čínského ministra obrany a ruského prezidenta Vladimira Putina z 16. dubna.

Kreml pokračoval ve snaze prezentovat Rusko jako respektovaného mezinárodního partnera tím, že 18. dubna uspořádal schůzku s čínským ministrem obrany v době, kdy v Japonsku jednali ministři zahraničí skupiny G7. Komuniké G7 odsoudilo ruskou rétoriku jaderného vydírání, možné rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku, destabilizující aktivity Wagnerovy skupiny v Africe, nucenou deportaci ukrajinských dětí z okupované Ukrajiny, pozastavení platnosti nové smlouvy START ze strany Ruska a íránské dodávky bojových bezpilotních letounů Rusku. Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo záběry dvou ruských strategických bombardérů v mezinárodním vzdušném prostoru nad Beringovým a Ochotským mořem v rámci probíhající prověrky připravenosti Tichomořské flotily. ISW už dříve vyhodnotil, že probíhající prověrky připravenosti Tichomořské flotily pravděpodobně měly demonstrovat podporu Ruska čínským bezpečnostním cílům v Tichomoří před ministerskou schůzkou zemí G7.

Ruské úřady 18. dubna zadržely v Jekatěrinburgu ruského specialistu v oblasti public relations Jaroslava Širšikova, který je spolupracovníkem zadrženého reportéra listu Wall Street Journal Evana Gershkoviche. Ruský zpravodajský server Kommersant 18. dubna informoval, že ruské úřady Širšikova zadržely a obvinily ho z podpory terorismu, pravděpodobně kvůli jeho příspěvkům na sociálních sítích o atentátu na významného ruského vojenského blogera Maxima Fomina alias Vladlena Tatarského. Širšikov s Gershkovichem mluvil krátce před jeho zatčením a byl jedním z prvních lidí, kteří Gershkoviche nahlásili jako pohřešovaného. Širšikov dříve uvedl, že Gershkovich přijel do Jekatěrinburgu, aby informoval ředitele tamního Muzea dějin Jekatěrinburgu Igora Puškareva o kritice ze strany majitele Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina a o názorech tamních obyvatel na válku.

Ruská Státní duma 18. dubna schválila řadu zjevně protiústavních změn ruského trestního zákoníku, jejichž cílem je podpořit domácí autocenzuru a působit represivně na ruskou veřejnost. Ruská Státní duma schválila změny ruského trestního zákoníku, které zvyšují maximální trest odnětí svobody za vlastizradu z 20 let na doživotí a povolují odebrání ruského občanství za diskreditaci ruské armády a účast v nevládních organizacích označených za nežádoucí. Novela také stanoví, že ruský občan se nesmí vzdát svého občanství, pokud má nesplněnou povinnost vůči státu, například mobilizaci. Tato opatření jsou zjevně v rozporu s ruskou ústavou, neboť článek 6 ústavy uvádí, že ruský občan nesmí být zbaven občanství ani práva na změnu státní příslušnosti. Státní duma rovněž schválila pozměňovací návrh, který kriminalizuje poskytování poradenství mezinárodním organizacím, jejichž členem není Rusko, nebo orgánům cizích států. Ruské opoziční médium OVD-Info uvádí, že tento pozměňovací návrh by vedl k trestnímu stíhání osob napomáhajících vyšetřování mezinárodních válečných zločinů. Mezinárodní humanitární právo, jehož je Rusko smluvní stranou, stanoví, že státy mají povinnost vyšetřovat a stíhat válečné zločiny.

Ústřední štáb takzvaného Nesmrtelného pluku oznámil zrušení jeho každoročního pochodu u příležitosti Dne vítězství, pravděpodobně ve snaze omezit veřejnou diskusi o úmrtích v současném konfliktu. Poslankyně ruské Státní dumy a spolupředsedkyně ústředního štábu Nesmrtelného pluku Jelena Cunajevová 18. dubna oznámila, že pochod, který připomíná ruské válečné oběti, byl z blíže nespecifikovaných bezpečnostních důvodů zrušen. Cunajevová uvedla, že občané mohou místo toho zasílat fotografie příbuzných do centralizované internetové databáze a účastnit se "virtuálního průvodu", který ruské úřady pravděpodobně využijí k utajení počtu ruských vojáků padlých na Ukrajině. Cunajevová také vyzvala lidi, aby sdíleli fotografie zesnulých rodinných příslušníků na internetu, na oblečení a na autech.
Situační mapy bojišť na Ukrajině
Klíčové poznatky:

● Ruský prezident Vladimir Putin se během své návštěvy okupované Chersonské a Luhanské oblasti nadále prezentoval jako válečný vůdce před očekávanou ukrajinskou protiofenzivou.
● Cílem Putinovy návštěvy zřejmě bylo veřejně identifikovat potenciální obětní beránky před plánovanými ukrajinskými protiútoky.
● Putinova demonstrativní setkání s generály Teplinským, Makarevičem a Lapinem pravděpodobně potvrzují další změnu ve vojenském velení a možná i v kruhu Putinových nejbližších kremelských spolupracovníků.
● Vybraní členové "Klubu rozhněvaných vlastenců" se vyslovují pro revoluci v Rusku, pokud Kreml zmrazí válku nebo bude usilovat o mírová jednání s Ukrajinou a Západem.
● Ruský ministr obrany Sergej Šojgu a jeho čínský protějšek Li Šang-fu se 18. dubna setkali v Moskvě, aby jednali o strategickém partnerství a vojenské spolupráci.
● Ruská Státní duma 18. dubna schválila řadu zjevně protiústavních změn ruského trestního zákoníku, jejichž cílem je podpořit domácí autocenzuru a působit represivně na ruskou veřejnost.
● Ruské úřady 18. dubna zadržely v Jekatěrinburgu ruského specialistu v oblasti public relations Jaroslava Širšikova, který je spolupracovníkem zadrženého reportéra listu Wall Street Journal Evana Gershkoviche.
● Ústřední štáb takzvaného Nesmrtelného pluku oznámil zrušení jeho každoročního pochodu u příležitosti Dne vítězství, pravděpodobně ve snaze omezit veřejnou diskusi o úmrtích v současném konfliktu.
● Ruské síly provedly omezené pozemní útoky severovýchodně od Kupjansku a podél linie Svatove - Kreminna.
● Ruské síly nadále dosahovaly zisků v Bachmutu a vedly pozemní útoky podél linie Avdijivka - Doněck.
● Ukrajinští představitelé oznámili, že ruské síly pokračují v obranných přípravách na jihu Ukrajiny.
● Kreml pokračuje v úsilí o integraci proruských formací v okupovaných částech Ukrajiny do konvenčních ruských sil.
● Představitelé ruských okupačních správ pokračují v deportaci ukrajinských civilistů do Ruska v rámci programů zdravotní péče a rehabilitace.
● Bělorusko může začít ekonomicky podporovat Ruskem okupovanou Doněckou oblast systémem patronátu.

CENZOR.CZ █
Zdroj: Institute for the Study of War