Válka na Ukrajině v analýze ISW - 423. den (22. dubna)

Ruští vojenští blogeři poskytli dostatek geolokačních záběrů a textových zpráv, které potvrzují, že ukrajinské síly od 22. dubna zaujaly pozice na východním (levém) břehu řeky Dněpr v Chersonské oblasti, i když není známo, v jakém rozsahu a s jakými záměry. Geolokační záběry zveřejněné ruským vojenským blogerem 22. dubna ukazují, že ukrajinské síly zaujaly pozice na břehu řeky Dněpr severně od obce Olešky (7 km jihozápadně od města Cherson) a postoupily až k severnímu okraji osady na silnici E97, jakož i západně od obce Dači (10 km jižně od města Cherson). Tyto záběry také naznačují, že ruské síly možná nekontrolují ostrovy v řekách Kinka a Čajka vzdálené méně než půl kilometru severně od geolokačních ukrajinských pozic u Antonivského mostu. Ruští vojenští bloggeři 20. a 22. dubna tvrdili, že ukrajinské síly už několik týdnů udržují pozice na východním břehu Chersonské oblasti, zřídily k těmto pozicím stabilní zásobovací linie a pravidelně provádějí v této oblasti výpady - to vše naznačuje nedostatečnou ruskou kontrolu nad touto oblastí. Podle bojové mapy jiného vojenského blogera z 22. dubna ruské síly nekontrolují některé ostrovy v deltě řeky Dněpr jihozápadně od města Cherson, což naznačuje možný ukrajinský nástup na tyto ostrovy. Někteří blogeři si stěžovali, že nízká intenzita ruské dělostřelecké palby v důsledku přílišné centralizace ruského vojenského velení umožnila ukrajinským silám vylodit se na východním břehu. Ruské síly možná upřednostňují udržování obrany v městských oblastech, jako jsou Olešky a Nová Kachovka, a ostrovy v deltě řeky Dněpr ponechávají bez kontroly. Rozsah a záměr těchto ukrajinských pozic zůstává nejasný, stejně jako schopnost a ochota Ukrajiny udržet v této oblasti trvalé pozice. ISW překódovává území na východním břehu Dněpru na území držené Ukrajinou až nyní, protože je to poprvé, co ISW zaznamenal spolehlivé geolokační snímky ukrajinských pozic na východním břehu spolu s ruskými zprávami z více zdrojů o trvalé ukrajinské přítomnosti na tomto území.

Majitel Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin se patrně snaží přesvědčit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby před možnou ukrajinskou protiofenzivou přešel do defenzivy. Prigožin 21. dubna tvrdil, že Rusko se musí "ve svých pozicích opevnit tak, aby z nich bylo možné [ruské síly] vytrhnout pouze drápy protivníka". Prigožinův komentář následoval po diskusi o výsledcích schůzky v Ramsteinu, o závazcích Západu vycvičit více ukrajinských vojáků a o pokračující vojenské podpoře Ukrajiny. Prigožin rovněž poznamenal, že Ukrajina se bude snažit ruské síly "roztrhat" a že Rusko se musí takovým útokům bránit. Prigožin se v poslední době ve své rétorice projevuje stále více alarmisticky a podobně se vyjadřuje i o nejisté budoucnosti ruských útočných operací na Donbasu. Pozoruhodné jsou Prigožinovy výzvy k posílení ruské obrany na okupovaných územích a časté diskuse o perspektivách ukrajinských protiútoků, které naznačují, že se snaží rozproudit diskusi v ruském domácím informačním prostoru. Rusko však nadále vede útočné operace v Doněcké a Luhanské oblasti.

Prigožin se rovněž zasazuje o to, aby se Rusko soustředilo spíše na udržení současných frontových linií než na snahu o další zisky, aby ruské síly mohly znovu získat bojovou efektivitu pro pozdější ofenzivní operace. Prigožin se nepřimlouvá za to, aby Rusko ukončilo válku a vyjednávalo s Ukrajinou a Západem, jak uváděly některé ruské a západní zdroje, na což už dříve upozornil ISW, ale naopak odsuzuje frakci v Kremlu, která doufá, že ukončí válku jednáním. Prigožin ve skutečnosti tvrdí, že Rusko se musí nadcházející ukrajinské protiofenzivě postavit v plné síle a pokusit se udržet současné frontové linie, aniž by ukončilo válku nebo zahájilo mírová jednání. Argumentuje tím, že pauza po vyvrcholení ukrajinského útoku by Rusku umožnila obnovit bojovou sílu a vybudovat v ruské společnosti nacionalistickou podporu pro obnovení bojů i v případě porážky. Prigožin se také pokouší nově definovat a zpochybnit některé z Putinových klíčových maximalistických cílů na Ukrajině - konkrétně "denacifikaci" a "demilitarizaci" Ukrajiny - pravděpodobně proto, aby minimalizoval informační dopady, které by mohly vyplynout z přechodu do defenzivy a upuštění od snahy získat nyní další území. Ruská krajně pravicová polovojenská formace Rusič (sabotážní útočná průzkumná skupina), která usnadňuje nábor ruských ultranacionalistických a nepravidelných sil, se připojila k Prigožinovi v odmítnutí cílů "denacifikace" a "demilitarizace". Rusič poznamenal, že Rusko bojuje proti Ukrajině, aby pomstilo Donbas a získalo životní prostor a bojové zkušenosti, spíše než že by bojovalo proti deklarovanému ukrajinskému "fašismu" a "nacismu". Přeformulováním Putinových cílů se Prigožin a některé frakce v rámci ultranacionalistické komunity možná pokoušejí připravit ruský domácí informační prostor na perspektivu zamrzlých frontových linií, potenciálně poblíž počáteční linie z 23. února 2022.

Ruské vojenské velení se pravděpodobně pokouší přesvědčit Putina, aby se také zaměřil na obranné operace, ale velitelům se možná nedaří toto doporučení s Putinem napřímo vykomunikovat. Někteří ultranacionalističtí představitelé tvrdili, že ruské ministerstvo obrany (MO) signalizovalo snahy o nábor 400.000 smluvních vojáků, aby zajistilo, že Rusko bude mít dostatek vojáků k obraně stávajících frontových linií a k účinnému zmrazení současných frontových linií na Ukrajině. Ruské vojenské velení údajně také převádí brance na Krym, aby tam drželi ruské linie, a možná plánuje připravit další zdroje, aby zajistilo, že Rusko bude moci udržet aspoň některé linie, jakmile potenciální ukrajinská protiofenziva vyvrcholí. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu armádní generál Valerij Gerasimov pravděpodobně vnímají hrozbu ukrajinského protiútoku, ale na Putinovo naléhání zřejmě pokračují ve vysílání smluvních vojáků jakožto posil do nesmyslných útočných operací. Kremelské zdroje už dříve odhalily, že Putin dává přednost loajalitě před kompetencí, a tento sentiment pravděpodobně brání Šojguovi a Gerasimovovi, aby se soustředili na nastavení optimálních podmínek pro efektivní obranu tím, že odmítnou plýtvat ruskými elitními jednotkami v úmorných opotřebovávacích bitvách o dosažení marginálních zisků. ISW už dříve poznamenal, že Šojgu a Gerasimov pravděpodobně nedokázali Putina přesvědčit, aby provedl mobilizaci už v květnu 2022 - navzdory skutečnosti, že Rusko potřebovalo takové opatření k obnově sil nezbytných k udržení ofenzivních operací na Ukrajině.

Ruské vojenské velení možná částečně napravilo své napjaté vztahy s Prigožinem, aby přimělo Putina k zastavení útočných operací prostřednictvím ruského informačního prostoru. ISW zaznamenal od začátku dubna náhlé zlepšení Prigožinových vztahů s ruským MO a Kremlem. Ruské MO například začalo ve svých každodenních situačních zprávách přímo zmiňovat wagnerovce a počátkem dubna 2023 poskytlo Wagnerově skupině munici a mobilizované vojáky jako posily. Prigožin a s Kremlem spříznění vojenští blogeři rozšířili tvrzení, že syn kremelského mluvčího Dmitrije Peskova Nikolaj údajně slouží u Wagnerových jednotek na Ukrajině - pravděpodobně se jedná o informační operaci, která má veřejně napravit vztahy a případně posílit Prigožinovu loajalitu vůči Kremlu. Prigožin už dříve dokázal ovlivnit Putinovo rozhodování tím, že zařídil jmenování velitelů spřízněných s Wagnerovou skupinou a odvolání nekompetentních vojenských činitelů a že prorazil okruh Putinových důvěrníků svojí kritikou vedení války. Jeden ruský politický expert poznamenal, že různí kremelští představitelé v minulosti veřejně předkládali své plány a projekty, aby Putina přesvědčili k provedení změn, a je pravděpodobné, že Prigožin postupuje podle stejného modelu vykonávání vlivu. Ruské vojenské velení a vybraní kremelští představitelé, kteří se zasazují o to, aby Putin válku zmrazil, se možná znovu obrátili na Prigožina, aby Putina ovlivnil ještě jednou.

To, že Putin nadále trvá na ruských útočných operacích na východní Ukrajině, naznačuje, že ho skupina, která chce zmrazit válku podél současné frontové linie, zcela nepřesvědčila. Ruské síly pokračují v útočných operacích s cílem dobýt Bachmut, Avdijivku a Marjinku v Doněcké oblasti a v omezených ofenzivních operacích v Luhanské a západní části Doněcké oblasti, a to navzdory rostoucím ruským obavám z hrozby potenciální bezprostřední ukrajinské protiofenzivy. Ruská zimní ofenziva nedosáhla ambiciózních cílů Kremlu, jimiž bylo obsazení správních hranic Doněcké a Luhanské oblasti do 31. března, ale zdá se, že ruské síly následně nezrušily své operační zaměření na taktické zisky bez ohledu na to, jak bezvýznamné a nákladné tyto zisky jsou. Ruské síly utrpěly během zimní ofenzivní kampaně značné ztráty na živé síle a vybavení, které v současné době omezují jejich schopnost udržet ofenzivní operace podél více než jedné osy a které pravděpodobně omezí schopnost ruské armády reagovat na případné ukrajinské protiofenzivní operace. Ruské síly na tato omezení nereagovaly upřednostněním jedné osy nebo provedením operační přestávky podél kterékoli osy, která by ruským silám umožnila doplnit a obnovit síly pro rozhodující obranné úsilí. Ruské síly pokračují v nasazování smluvních vojáků a zbývajících bojeschopných jednotek na podporu ofenzivních operací na východní Ukrajině, místo aby tuto kritickou rezervu bojové síly šetřily pro reakci na ukrajinskou protiofenzivu. Bachmut, Avdijivka a Marjinka ruským silám neposkytují žádné významné operační výhody a jakékoli okrajové taktické zisky na kterékoli ose pravděpodobně nezlepší schopnost ruské armády bránit se ukrajinské protiofenzivě.

Putin možná váhá, zda se má angažovat ve věci příměří, buď pod vlivem neznámých proválečně orientovaných figur, nebo v obavách z důsledků pro stabilitu jeho režimu. Jestliže trvá na taktických ziscích, znamená to, že Putinovo rozhodování o válce nejspíše stále ovlivňuje proválečný tábor prosazující zachování ofenzivy za každou cenu. Případný posun k přípravě obranných operací před potenciální ukrajinskou protiofenzivou by pravděpodobně naznačil, že Putin nakonec odmítl názory proválečného tábora ve prospěch pragmatičtější skupiny. Případný úspěch nadcházející ukrajinské protiofenzivy by mohl určit výsledek tohoto boje o vliv na Putinovo rozhodování.

Ruské okupační úřady pokračují v represích proti římským katolíkům na okupované Ukrajině, pravděpodobně ve snaze potlačit ukrajinské náboženské instituce nepodléhající kontrole Moskvy. Náčelnice ukrajinské vojenské správy v Berďansku Viktorija Halicinová 22. dubna oznámila, že ruské síly v tomto okupovaném městě obsadily kostel Narození Panny Marie. Halitsinová uvedla, že ruští propagandisté obvinili duchovní z ukrývání zbraní a spolupráce s ukrajinskými silami kvůli jejich dřívější službě ve funkci kaplanů ukrajinských ozbrojených sil v roce 2015. O dvou dalších případech pronásledování římskokatolických věřících ruskými okupačními orgány na okupované Ukrajině informoval také ISW. Iinstitut už dříve uvedl, že ruské orgány používají na okupovaných územích náboženství jako zbraň v rámci probíhající kulturní genocidy.

Ruské úřady pokračují v zatýkání pracovníků spojených s ruskou obrannou průmyslovou základnou (OBZ), pravděpodobně proto, aby ospravedlnily represe a dále utajovaly činnost OBZ. Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) 22. dubna oznámila, že zatkla zástupce vedoucího zkušební laboratoře zbrojního závodu Promtechnologija v Moskvě pro podezření z vlastizrady. Další podrobnosti o údajném vlastizrádném činu FSB neuvedla. Promtechnologija se podílí na vývoji a modernizaci špičkových zbraní. Závod prohlásil, že zatčeného zaměstnance nezaměstnává od března 2021. ISW informoval o dalších nedávných zatčeních, která jsou součástí probíhajících represí pod záminkou ohrožení ruské OBZ.

Ruský stíhací bombardér 21. dubna omylem bombardoval Belgorod dvěma pumami FAB-500, z nichž jedna pravděpodobně selhala. Ruské úřady 22. dubna oznámily přítomnost druhé, neodpálené bomby, která dopadla do Belgorodu. Místní úřady evakuovaly 3000 civilních obyvatel, zatímco ženisté pumu vyprostili a později odpálili. Ruské úřady dosud neposkytly žádné další vysvětlení příčiny náhodného bombardování. Posádka ruského stíhacího bombardéru buď zamýšlela shodit pumy na jiný cíl, přičemž jedna z nich nevybuchla, nebo pumy před shozením neodjistila a jedna z nich explodovala nedopatřením.

Klíčové poznatky:

● Ruští vojenští blogeři poskytli dostatek geolokačních záběrů a textových zpráv, které potvrzují, že ukrajinské síly od 22. dubna zaujaly pozice na východním (levém) břehu řeky Dněpr v Chersonské oblasti, i když není známo, v jakém rozsahu a s jakými záměry.
● Majitel Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin se patrně snaží přesvědčit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby před možnou ukrajinskou protiofenzivou přešel do defenzivy.
● Ruské vojenské velení se pravděpodobně pokouší přesvědčit Putina, aby se také zaměřil na obranné operace, ale velitelům se možná nedaří toto doporučení s Putinem napřímo vykomunikovat.
● To, že Putin nadále trvá na ruských útočných operacích na východní Ukrajině, naznačuje, že ho skupina, která chce zmrazit válku podél současné frontové linie, zcela nepřesvědčila.
● Ruské okupační úřady pokračují v represích proti římským katolíkům na okupované Ukrajině, pravděpodobně ve snaze potlačit ukrajinské náboženské instituce nepodléhající kontrole Moskvy.
● Ruský stíhací bombardér 21. dubna omylem bombardoval Belgorod dvěma bombami FAB-500, z nichž jedna pravděpodobně selhala.
● Ruské síly provedly omezené pozemní útoky podél linie Kupjansk - Svatove - Kreminna a u Siversku.
● Ruské síly pokračovaly v postupu v Bachmutu a jeho okolí, nicméně stále nedokončily obchvat města.
● Ruské síly pokračovaly v ofenzivních operacích podél frontové linie Avdijivka - Doněck a provedly omezený pozemní útok v západní části Doněcké oblasti.
● Ruské úřady pokročily v pokusech vynutit si mezinárodní uznání ruského vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny.
● Pokračující ruské snahy o blokování evakuace raněných vojáků, které jim pravděpodobně mají zabránit v opuštění bojové zóny, přispěly k tomu, že někteří z nich zemřeli.
● Ruští okupační úředníci rozšiřují na okupovaných územích protekční sítě.