Ruský vliv na Kavkaze a v celém postsovětském světě eroduje, míní expert

Politolog Zdeněk Kříž z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Ruský vliv na Kavkaze a v celém postsovětském světě eroduje, míní Zdeněk Kříž z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity. Ukázala to podle něj krize v Náhorním Karabachu, kterou v úterý vyostřila rozsáhlá vojenská operace Ázerbájdžánu, po níž se arménské síly v oblasti vzdaly. Kříž, který se specializuje na mezinárodní bezpečnostní organizace či bezpečnostní politiku, to napsal v analýze.

Získání kontroly Ázerbájdžánu nad Náhorním Karabachem, který mezinárodní společenství uznává jako nedílnou součást Ázerbájdžánu, podle experta ukončilo jednu etapu arménsko-ázerbájdžánské konfrontace. Arménie v ní mohla spoléhat na limitovanou podporu Moskvy. Arménská porážka podle Kříže bude mít dalekosáhlé politické důsledky. "Po válce na podzim 2020 mnozí odborníci argumentovali, že její výsledky a ruská role při zprostředkování listopadového příměří přinesly nárůst ruského vlivu v regionu. Nedávné události ale demonstrují, jak po ruském vojenském debaklu na Ukrajině ruský vliv na Kavkaze a v celém postsovětském světě naopak eroduje," uvedl Kříž.

Důvodů je podle něj více. Za prvé, Rusko porážkou Arménů v boji o Náhorní Karabach ztratí šanci, že by mohlo vytvořit situaci, ve které by na ázerbájdžánském území byly rozmístěny ruské vojenské síly podobným způsobem jako v Arménii. Za druhé, ruská takzvaná měkká moc v Arménii bude vystavena závažnému testu. Podstatná část arménské společnosti totiž byla nespokojena s nedostatečnou podporou ve válce roku 2020 a dvojnásob je to platné v souvislosti se současnou krizí, uvedl v analýze Kříž.

Za třetí, ázerbájdžánský tlak na Arménii bude pravděpodobně pokračovat, protože strategickým cílem Baku je propojit území Nachičevanu s mateřským územím prostřednictvím zangezurského koridoru. Ten vede oblastí, která je mezinárodně uznávána jako součást Arménie. Dohoda o příměří s Arménií z listopadu 2020 ke zřízení koridoru vytvářela prostor. Dohoda je podle experta ale nyní mrtvá. Ázerbájdžánu tak podle Kříže nezbude nic jiného, pokud bude chtít přístup získat, vynutit si jej na Arménii diplomatickým a vojenským tlakem.

A za čtvrté, pokud se to zdaří, získá Turecko přístup do "turkického světa", který v pojetí Ankary zahrnuje nejen Střední Asii, nýbrž i části Sibiře a Číny. "Arménie v současné době má k dispozici málo mocenských kapacit, které by jí umožňovaly požadavky Ázerbájdžánu na zřízení koridoru dlouhodobě odmítat. Proto je pravděpodobné, že Turecku se tento průnik do 'turkického světa' dříve či později podaří," uvedl Kříž.

Náhorní Karabach je formálně součást Ázerbájdžánu, ale ve válce, která skončila v roce 1994, ho ovládli arménští separatisté. Od té doby ho de facto spravovali Arméni, i když jeho část v roce 2020 dobyl během šestitýdenních bojů Ázerbájdžán.

● Baku chce začlenit Armény v Karabachu do Ázerbájdžánu, řekl poradce prezidenta
● Arméni v Karabachu volají po bezpečnostních zárukách, Pašinjan dál čelí kritice
● Dohoda s Baku není finální, uvedli zástupci karabašských etnických Arménů
● Nejméně 200 mrtvých a 400 raněných v bojích, uvedl karabašský ombudsman
● Alijev: Ázerbájdžán obnovil svou svrchovanost nad Karabachem
● Úřady Náhorního Karabachu přistoupily na návrh příměří s Ázerbájdžánem včetně svého odzbrojení
● Vojska Ázerbájdžánu prolomila karabašskou obranu, potyčky v Jerevanu