Evropa podle ministra Dvořáka podceňuje svou bezpečnost, varoval před závislostí na Číně
Český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (uprostřed s mikrofonem), ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (vlevo) a pořádající první místopředseda STAN Lukáš Vlček na pražské konferenci o bezpečnostní situaci ve světě.
Evropa stále podceňuje vlastní bezpečnost vůči různým geopolitickým hrozbám. Zatímco v minulosti byla závislá na strategických surovinách z Ruska, v budoucnu se to může opakovat se závislostí na Číně. Na dnešní odborné diskusi k bezpečnostním hrozbám ve světě to v Praze řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Spolu s dalšími účastníky diskuse se shodl na tom, že je potřeba diverzifikovat zdroje, ať už v energetice, nebo jiných oborech.
Na značnou závislost Evropy na dodávkách energetických surovin z Ruska poukázal také ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Podle něj se evropské státy nechaly v minulosti až příliš zlákat na poměrně nízkou cenu, zapomněly však započítat marži za riziko, které Rusko představovalo. V této souvislosti upozornil, že státy nezareagovaly ani při eskalaci situace po anexi Krymu a válce na Donbasu. Síkela zároveň zdůraznil, že v současnosti už je Evropa na ruských surovinách téměř nezávislá, případně dělá kroky, aby brzy byla.
Podle Dvořáka však sílí riziko, že se situace může opakovat, protože v Evropě roste závislost na obchodu s Čínou. Síkela v této souvislosti připomněl, že Čína je po Německu druhým největším obchodním partnerem České republiky. Jde však podle něj o velmi nevyvážený vztah, protože dovoz Číny výrazně převyšuje český vývoz. Podle Síkely je přístup čínských investorů na tuzemský trh významně jednodušší než v případě českých firem v Číně.
Účastníci dnešní diskuse se shodli na potřebě posílit tuzemskou i evropskou bezpečnost v energetice. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová zmínila potřebu větších investic do přenosové soustavy a distribuce a také do diverzifikace energetických zdrojů. Rusko podle ní v minulosti až příliš ovlivňovalo některá tuzemská energetická rozhodnutí. K možnému bezpečnostnímu riziku zneužití jaderných elektráren pak uvedla, že například na Ukrajině není takový krok v zájmu Ruska. To má totiž podle Drábové v jaderné energetice a v jejím rozvoji značný zájem, který by tím ohrozilo.
Na dodávkách strategických surovin z Ruska byla dlouhodobě závislá i Česká republika, zejména pak v případě plynu a ropy. Zatímco dodávky plynu z Ruska klesly z původních 97 procent na téměř minimum, v dodávkách ropy má ruská ropa stále většinový podíl. Státní podnik Mero kvůli tomu připravuje rozšíření italského ropovodu TAL, který by měl zajistit navýšení dodávek z jiných zdrojů. Česká republika by se tak měla stát nezávislou na ruské ropě během příštího roku.
Zdroj: ČTK
Na značnou závislost Evropy na dodávkách energetických surovin z Ruska poukázal také ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Podle něj se evropské státy nechaly v minulosti až příliš zlákat na poměrně nízkou cenu, zapomněly však započítat marži za riziko, které Rusko představovalo. V této souvislosti upozornil, že státy nezareagovaly ani při eskalaci situace po anexi Krymu a válce na Donbasu. Síkela zároveň zdůraznil, že v současnosti už je Evropa na ruských surovinách téměř nezávislá, případně dělá kroky, aby brzy byla.
Podle Dvořáka však sílí riziko, že se situace může opakovat, protože v Evropě roste závislost na obchodu s Čínou. Síkela v této souvislosti připomněl, že Čína je po Německu druhým největším obchodním partnerem České republiky. Jde však podle něj o velmi nevyvážený vztah, protože dovoz Číny výrazně převyšuje český vývoz. Podle Síkely je přístup čínských investorů na tuzemský trh významně jednodušší než v případě českých firem v Číně.
Účastníci dnešní diskuse se shodli na potřebě posílit tuzemskou i evropskou bezpečnost v energetice. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová zmínila potřebu větších investic do přenosové soustavy a distribuce a také do diverzifikace energetických zdrojů. Rusko podle ní v minulosti až příliš ovlivňovalo některá tuzemská energetická rozhodnutí. K možnému bezpečnostnímu riziku zneužití jaderných elektráren pak uvedla, že například na Ukrajině není takový krok v zájmu Ruska. To má totiž podle Drábové v jaderné energetice a v jejím rozvoji značný zájem, který by tím ohrozilo.
Na dodávkách strategických surovin z Ruska byla dlouhodobě závislá i Česká republika, zejména pak v případě plynu a ropy. Zatímco dodávky plynu z Ruska klesly z původních 97 procent na téměř minimum, v dodávkách ropy má ruská ropa stále většinový podíl. Státní podnik Mero kvůli tomu připravuje rozšíření italského ropovodu TAL, který by měl zajistit navýšení dodávek z jiných zdrojů. Česká republika by se tak měla stát nezávislou na ruské ropě během příštího roku.
Zdroj: ČTK